Jsem vybíravý člověk. Do přírodní nádrže chytnout ekzém nepůjdu. Ani v moři si nenechám sežrat nohu zatoulaným žralokem. Proto by se mohlo zdát, že vybetonovaný kvádr natřený modrou barvou je pro mě to pravé. Není ale všechno zlato, co se třpytí.

Závidím všem troufalcům, kteří nemají kus slušnosti, aby poctivě vystáli řadu. Kterým se nevadí dělit o plaveckou dráhu s dalšími deseti lidmi, kterých je vlastně dvacet, protože jeden vydá za dva. A hlavně všem, kteří dokážou potlačit myšlenku o dětech čůrajících do vody (jsem přesvědčená, že to nedělají jen děti). Koupaliště se podle mého názoru mění v troufaliště.

Až se ale z takového koupání stane adrenalinový sport, tak to určitě půjdu zkusit.

Související Koupaliště v regionu praskají ve švech

Autor: Michaela Horáková