Ne proto, že bych se pustil do nezřízeného konzumování uvedených valašských pochoutek. Ostatně, hned po koštu zelí jsem šel na premiéru do divadla a to by v opačném případě asi nedopadlo.
Víkend mě potěšil především ujištěním, že na Valašsku se stále najde hodně lidí, kteří se dokážou družit a bavit, kteří umí, tím co dělají, rozdávat ostatním radost.
To je dobré zjištění, pro které stojí za to na Valašsku žít.
Související
Moštárnou zavonělo hňápané zelé
Divadlo v Lidovém domě nabídlo premiéru veselohry Manželský poker