Těším se, až se půjdu do některé z valašských dědin podívat na masopustní obchůzku. Ani ne tak proto, že po roce opět uvidím ten pestrobarevný rej masek. Na tom už zřejmě více než šedesátiletého kmeta nic nepřekvapí.

Ale ten pocit, že lidé tradice stále udržují, že se pořád umí sami bavit a veselit, ten pocit je k nezaplacení. Alespoň u mě nikdy nezevšední. Ať jsem stár, či vlastně mlád, jakkoliv.

Související Masopust na Valašsku, 2016; Kam za zábavou? Přece na masopustní obchúzky