Navzdory upozornění soudružky učitelky ve školním rozhlase, že tento jev se neslučuje se socialisticky správným chováním nás, pionýrů, jsme vyráželi do tmavých ulic a riskovali sníženou známku z mravů i facky od uvědomělých soudruhů předsedů národních výborů… Prostě jsme museli vyletěť! Měl jsem od dědy vyřezávaného koníka, taťka mi vyrobil krásnou papírovou husarskou čepku a z králičí kožky fousy. Mamka zas ušila sukni. To pak byly po dědině lufty!

Související Na Hornolidečsko se po roce vrátili čerti, zatím v podání dětí