Chodili jsme na stávkový výbor na nějakou fakultu a pomáhali s letáky. Ve škole nám zakazovali účasti na demonstracích. Jeden můj spolužák už v srpnu slízl od bílých pendreků pořádně přes záda a dostal vyhazov ze školy. Diskutovali jsme se soudruhy učiteli a odvažovali jsme se jim říkat pane. Na generální stávku jsme vyrazili navzdory zákazu a cinkali jsme klíči. Bylo krásné, jak prvotní strach dospělých postupně roztál pod palbou nadšení študáků a umělců a nakonec přerostl v udolání nenáviděného režimu a rozkvetl ve SVOBODU.