Krátce před pátou hodinou odpoledne se lidé začínají ubírat k osvětlenému pódiu. Postupně usedají na dřevěné lavičky a vyčkávají, co se bude dít. „Mami, podívej, oslík a jsou tam i ovečky,“ snaží se mnozí z malých diváků očima proniknout hradbu smrčků, za kterými se za chvíli odehraje hlavní část Živého betlému.

Vzápětí začíná příběh, který je s Vánoci nerozlučně spjat. Na jevišti se postupně vystřídají Marie hledající úkryt, pastýři, kteří se vydají za zářící hvězdou.

O něco později už hradba smrčků mizí a nedočkavým pohledům se představuje prostředí chléva s jesličkami, v nichž leží malý Ježíšek.

Divácky atraktivní ztvárnění narození malého vykupitele podle Evangelia svatého Matouše doprovází tanečníci, muzikanti i zpěváci. Postupně se lidem představují soubory Javořina, Radhošť a Krůžek štyr tet, Žesťový kvintet, družina Tří králů na koních, sólisté a hosté z Považské Bystrice.

Účinkující na pódiu oslavují příchod Ježíška a postupně mu s úklonou přinášejí své dary. Zničehonic však pozornost malých i velkých diváků však upoutá něco jiného. Kouzelnou atmosféru do představení se zřejmě rozhodlo vnést i počasí. Z nebe se začínají snášet velké vločky a Dřevěné městečko se najednou halí do bíla. Tichý příchod Vánoc zpod přístřešku mlčky sleduje Marie a Josef, kteří trpělivě stráží senem vystlané jesle.

Klanění Ježíškovi

Po tanečním čísle Tří králů se Ježíškovi klanějí všichni z herců. Lidé jim tleskají a postupně se ubírají do tepla svých domovů. „Bylo to opravdu moc pěkné. Dětem se hodně líbila zejména živá zvířata. Na oslíka, ovečky i koně jsme se museli jít podívat zblízka,“ zhodnotil Martin Pernický.

Téměř pohádkové pojetí všem známého příběhu si pochvalovala i Andrea Mičkalová. „Přijeli jsme do Rožnova za příbuznými a Živý betlém ve valašském skanzenu jsme si prostě nemohli nechat ujít. Pořadatelům se to opravdu povedlo,“ ocenila žena.

Živý betlém vychází z tradice takzvaných pastýřských her, jejichž existence je doložena na slovenské i české straně státní hranice. „S touto hrou dokonce docházeli i nemajetní obyvatelé horských oblastí Slovenska na Moravské území,“ přiblížil režisér hry Tomáš Gross. Předvánoční hra, která do Dřevěného městečka přilákala zástupy lidí, vychází z autentických záznamů pastýřské hry z moravsko-slovenského příhraničí.

„Autorský scénář připravil Daniel Drápala, a to na základech již zpracované lidové hry bývalého ředitele muzea Jaroslava Štiky,“ přiblížil Gross.

Lidová hra byla v letošním roce součástí mikroprojektu „Kouzla karpatských tradic”.