Akce navazuje na předcházejících šest ročníků mistrovství Valašska a Lašska ve vaření a pojídání brynzových halušek. Že tradiční slovenská dobrota přitahuje pozornost i na Valašsku, dokázaly stovky návštěvníků.

Lidé přišli i přes sychravé podzimní počasí.

Pravidla soutěže byla přísná a na jejich dodržování dohlížela tříčlenná odborná porota. Stromtým bylo družstvo chlapů, kteří halušky nikdy nedělali.

„Byl to hec. Týden předtím jsme byli s kámošama v Terchové podívat se, jak se to vaří. Trochu jsme to pochytili, pak to bylo hodně o borovičce,“ smál se vedoucí kuchař týmu Filip Tomanec.

Kuchaři z Liptálu to nepochytili špatně, protože v celkovém hodnocení skončili na třetím místě.

„Nejtěžší bylo strouhání brambor a pak ustát tu kořalku. Ale bylo to hlavně o srandě. Jsme rádi, že se tu něco děje a že se můžeme potkat při takových akcích,“ chválil počin pořadatelů Tomanec.

V první části soutěže šlo o výrobu halušek. Od strouhání brambor, přes přípravu těsta až po správné uvaření. Vše na čas. Ve druhé části musel každý tým svůj výrobek co nejrychleji sníst. 

Co bylo těžší?

„U nás to vyšlo nastejno. Neposlouchali jsme pokyny a navařili dvakrát víc halušek. Naštěstí nám to bedliví rozhodčí zredukovali. I tak to byla fuška. Brynza je výživná, nejsme na to zvyklí,“ vysvětlil šéfkuchař dalšího týmu Gejzovci Ladislav Gerža ze Zlína.

Každý čtyřčlenný tým dostal stejné nádobí a stejné množství surovin.

Kromě měření času přidělovali rozhodčí trestné sekundy za nedostrouhané brambory, za malé množství uvařených halušek, nedodržení hygieny nebo technologického postupu. Kdo si při strouhání brambor přibral i prst, byl diskvalifikovaný. 

Na dodržování regulí dohlížel hlavní rozhodčí Jaromír Majer z Banské Bystrice ze sdružení Halušky Turecká. V roce 1994 uspořádali v Turecké u Bánské Bystrice první Mistrovství světa ve vaření halušek. 

V Liptálu vařily týmy porci ze dvou kilo brambor zhruba čtyřicet minut.

„U nás na mistrovství světa se nejlepší týmy dostanou pod čtyři minuty. Tady by desetičlenná rodina nepřežila hlady,“ žertoval Majer.

Z tváří kuchařů i diváků bylo vidět, že se přišli hlavně bavit. Někteří si zasoutěžili v dalších disciplínách, jakými byly pití piva, žinčice a burčáku na čas, soutěž o nejdelší naškrábanou bramborovou slupku, nebo soutěž o nejméně vážící ženu.

Po celou dobu vyhrávala dechovka Liptalanka. Po soutěžích se předvedly folklorní soubory Whakaari Rotoura z Nového Zélandu, Kyčera, Lipta a Vojenský umělecký soubor Ondráš. Vše navzdory špatnému počasí.

„Udělali jsme něco pro lidi. I když je škaredě, návštěvníci přišli a bavili se. To je hlavní,“ zhodnotil za pořadatele Ladislav Michálek.

Potvrdili to i manželé Přímalovi z Jasenné.

„Nenecháme si ujít žádnou kulturní akci v Liptále. Dnes jsme přišli cíleně na halušky. Chtěli jsme vidět postup mistrů světa, tak jsme vyrazili na inspiraci,“ shodl se manželský pár..