Jiřík Třanovský se narodil 
v Těšíně v r. 1592. Studoval na slavné univerzitě ve Wittenbergu  a poté se věnoval pedagogické činnosti v Praze, v Holešově a od r. 1615 ve Valašském Meziříčí, kde působil jako rektor na městské škole.

S Třanovským přišla na Valašsko osobnost s vynikajícím vzděláním, s hudebním a literárním talentem a evropským přehledem. Ihned se aktivně zapojil do činnosti místního evangelického sboru a stal se též členem literátského bratrstva v Meziříčí. Talentovaný Třanovský navázal ve Valašském Meziříčí na své básnické pokusy z dřívějších let a vedle latinských ód 
a hymnů začal skládat písně.

Z rektorského místa odešel Třanovský v r. 1616, kdy se stal evangelickým knězem. Po dobu jeho kněžského působení se podle dochovaných písemných svědectví náboženská evangelická obec ve Valašském Meziříčí 
a Krásně značně rozšířila.

V r. 1625 musel Třanovský odejít do exilu, neboť nebyl ochoten jako kněz přestoupit na katolickou víru. Zbytek života prožil ve Slezsku, hlavně však na několika místech na Slovensku, kde také r. 1637 zemřel. Své přátele ve Valašském Meziříčí opouštěl 
s opravdovým smutkem a po celý zbytek života se s nimi snažil udržovat kontakty. Mezi obyvatelstvem zanechal jeho desetiletý pobyt hlubokou stopu. Konkrétním důkazem toho, že Třanovský na Valašsku nebyl zapomenut, je sbírka starých tisků v muzeu Valašské Meziříčí. V ní se dochovalo velké množství evangelických knih, mezi nimi přes 60 Třanovského kancionálů, které doprovázely tajné evangelíky v nelehkých časech protireformace. Jako skvost mezi nimi září první vydání nejslavnějšího Třanovského díla Cithary sanctorum (Písně duchovní staré i nové) z roku 1636,  kancionálu, na němž pracoval autor řadu let a do něhož zařadil i písně složené ve Valašském Meziříčí. Lidé jeho písně milovali, neboť pomáhaly,  konejšily, dávaly naději a posilovaly ve víře. Svým dílem se stal Jiří Třanovský nesmrtelným.

Autor: Jiřina Fabiánová, historik, muzeum Valašské Meziříčí