Knihu začal psát už před čtyřmi lety se záměrem vydat ji k malířově stému výročí narození v roce 2006. Podnět před lety přišel od Hofmanovy dcery Marcely Vajceové-Hofmanové. Zamýšlené datum vydání se však ukázalo jako nereálné. „Po roce práce jsem zjistil, že je to úkol nad naše možnosti, zejména ekonomické. Psaní jsem tedy pozastavil a bylo třeba hledat další sponzory,“ vysvětlil vydavatel.

Situace se zlepšila právě v druhé polovině roku 2006, kdy se vsetínské vydavatelství začalo přípravě knihy opět věnovat naplno. „Knížka není přísnou monografií, ale má spíše vzpomínkový charakter. Věřím, že bude důstojným připomenutím života a tvorby Karla Hofmana, ale i zdrojů, z nichž vycházel,“ říká Dalibor Malina.

Přiznal, že získávání informací bylo velmi obtížné, protože malíř si nevedl žádný ucelený archiv, fotografie ani obrazy zásadně nedatoval.

„Práce s pozůstalostí Karla Hofmana pro mě znamenala velikou a zajímavou zkušenost. Rozšířil jsem si obzor o tomto malíři, který byl dosud skoro výhradně prezentován jako představitel valašské malby vycházející z inspirace tradicemi a lidovým uměním,“ popisuje autor.

Ukázalo se totiž, že Hofman, podobně jako další malíři ze Soláně, Alois Schneiderka nebo František Podešva, se velice živě dostávali do kontaktu s meziválečným moderním evropským uměním. „Tyto inspirace byly pro jejich přesvědčivý a originální projev nesmírně důležité,“ je si jistý Dalibor Malina.

V knížce se čtenář setká také s desítkami jmen, které atmosféru kolem Soláně vytvářely. Byli to například zakladatel moderního českého designu Zdeněk Kovář, dlouholetý ředitel Národní galerie Jiří Kotalík nebo sochař Jan Kavan a mnozí další.

Se vzpomínkami na malíře se v knize svěřili i zpěváci Jarmila Šuláková a Luboš Holý nebo Hofmanovi italští přátelé. Veřejnosti bude titul, obsahující řadu historických dokumentů a barevnou obrazovou přílohu, představen 28. června na Soláni.