Během sobotní akce mohli zájemci také ochutnt speciality z ovčího nebo kravského mléka, k tomu shlédnout ukázky tradičních řemesel, které se k salašnickému způsobu života vázaly.

„V minulých dobách znamenal příchod jara a s ním i vyhánění stád na zelenající se horské pastviny valašských kopců,“ uvedla režisérka programu Šárka Kramolišová.

Velký redyk začal v muzeu už v devět hodin ráno. Bača hnal k nemalé radosti přihlížejících s pomocí pasteveckého psa stádo od Mlýnské doliny až po Štůralovu pasekářskou usedlost z Velkých Karlovic. „O výhonu jsme ani nevěděli, ale na konec jsme ho stihli a moc se nám líbil,“ pochaloval si Jaroslav Hubník s rodinou z Valašského Meziříčí.

K dobré pohodě a dokreslení atmosféry zahráli na trombity a gajdy muzikanti folklorního sdružení ze Slovenska bratia Štefánikovci a Těrchovská muzika Sokolie.

Kromě pastýřů mohli návštěvníci shlédnout také ukázky dalších řemesel. Stylově oblečené zaměstnankyně muzea Libuše Matochová a Lenka Drápalová například zvědavcům předvedly výrobu ubíraných punčoch z vlny. „Musí se nejprve uplést a a pak zvalchovat v teplé vodě s trochou mýdla. To ale není vše. Punčochy se naskládají a nechají schnout na dřevěném válci,“ ukazovala Libuše Matochová. Postup je prý starý nejmíň sto padesát let. Tehdy byla vlna oblíbená především pro své tepelné vlastnosti. „Kdybych se tím živila, pletla bych punčochy tři dny, tak mi výroba vyjde na celý týden,“ smála se kolegyně.

Z rozpuštěného včelího vosku si zas mohli udělat svíčky všichni, kdo přišli ke stánku Ladislava Paráka z Brna. Postup podle něj není složitý. „Tuhý vosk namotáme na bavlněný knotek a opatrně máčíme do rozpuštěného vosku,“ vysvětlil včelař.

Návštěvníkům, kteří se odvážili svíce vyrobit, to ale tak snadné nepřipadlo. „Je to těžké, myslel jsem, že to bude lehčí,“ povzdechl si Radek Kroupa z Brna, když trpělivě máčel knot do vosku.

V chalupách z Miloňova zase výletníky čekala ochutnávka tradičních pokrmů.