Byla přivyklá naslouchat každou sobotu litaniím provázeným tóny linoucími se z harmonia, přesně tak, jak si to přála její donátorka, jejíž přání měšťané plnili i dlouhá léta po její smrti. Kdože to na občany města Valašské Meziříčí po staletí takto dohlíží? Panna Maria, stojící na srpku měsíce a oblacích na vysokém sloupu na dolním konci náměstí.

Mariánský sloup nechala postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Kdy přesně byl sloup vztyčen, to nevíme, ale rozhodně to bylo před šestým červnem 1680 – to totiž její choť žádá o povolení stavby mariánské kaple v místním farním kostele a píše, že by kapli postavil rád i proto, že jeho paní nechala zhotovit tuto sochu „..a on že nechce zůstati ve zbožnosti za ní." Stavba mariánských a morových sloupů se ve střední Evropě rozšířila kolem poloviny 17.století a bývá spojena s vyjádřením díků za ochranu obyvatel před nějakou hrozbou. Vzorem pro mariánský sloup ve Valašském Meziříčí byl barokní sloup zhotovený Janem Jiřím Bendlem pro Staroměstské náměstí v Praze (1650–1652). Tomu byl předobrazem sloup postavený roku 1638 v Mnichově kurfiřtem Maxmiliánem I., jako díkůvzdání za zachování města během švédské okupace za třicetileté války.

Mariánská dominanta náměstí ve Valašském Meziříčí stávala původně o kousek níž a byla otočena čelem k zámku Žerotínů. Na své dnešní místo byl sloup přenesen a pootočen v roce 1841, kdy získal i nový podstavec. Latinské texty na něm jednak ukrývají v chronogramu datum obnovy sochy a jsou v něm uvedeny i osobnosti, které se o její opravu zasloužily. Další dva texty se váží k světici (zdrávas z čelní strany a prosebná modlitba zezadu). Tak až zas budete někdy spěchat přes meziříčské náměstí, věnujte jí na oplátku alespoň jeden letmý pohled nahoru…

Autor: Kamila Valoušková, historik umění MRV ve Valašském Meziříčí