Soláň, který ční do výše 861 metrů, je považovaný za jedno z nejkrásnějších míst Valašska. Vyhledávaný malíři proslul jako Valašský Olymp. „Je odtud neobyčejný výhled na masiv Radhoště, vrcholy Smrku, Kněhyně, Lysé hory. Také na neklidný hřeben Javorníků s malířsky oblíbenou javornickou linkou," přiblížil za pořadatele malířské školy Richard Sobotka.

Známí malíři na Soláni

K osobnostem Soláně se řadí malíři František Podešva (18931979), Alois Schneiderka (18961958), Jan Kobzáň (19011951), Karel Hofman (19061998), Jaroslava Hýžová (19151992), nebo Luděk Majer (19252013), který byl až do konce svého života lektorem soláňské malířské školy.

Každý zvolil svou techniku

V uplynulém týdnu zaujaly místo jmenovaných významných kumštýřů tři desítky dětí, dospělých i lidí důchodového věku z Karolinky, Rožnova a okolí a také ze Šumavy. Nechyběli ani malíři z Polska. Týdenní kurz prověřil schopnosti účastníků. Každý si mohl zvolit vlastní tvůrčí přístup na libovolné téma. Malířský plenér byl zakončen malou výstavou a celkovým zhodnocením. Všichni získali účastnický list.

Z Dobré u Frýdku-Místku dorazila Marcela Brodová. Povoláním ekonomka se zabývá také malováním a ve Frýdku má soukromý ateliér a deset posluchačů. „Zdejší terény na Soláni znám velmi dobře. Jsou odtud nádherné výhledy. Je to místo velmi příhodné nejen k malování, ale také ke koukání a k celkovému zotavení duše," řekla účastnice týdenního kurzu.

Mezi malíři byla také Ursula Łukomská, malířka z polského Śremu a pedagožka výtvarného oboru na vysoké škole umění v Poznani. „Jsem u paní Chlebovské se svými žáky už po šesté, takže se tady cítím málem jako doma. Mám ráda rodné město Śrem a také Poznaň, ale zdejší terény se nám velmi zamlouvají a líbí," netajila polská výtvarnice.

Příští rok se chce na Valašský Olymp vrátit znovu. „Je velmi příjemné, že zde můžeme pracovat spolu s českými malíři. Takže jsem díky kolegyni, rožnovské malířce Marii Chlebovské velmi spokojená."

Lektory letošní malířské školy byli výtvarník a sochař Martin Gaja z Hutiska-Solance a již jmenovaná Marie Chlebovská, učitelka výtvarného oboru Základní umělecké školy Rožnov pod Radhoštěm. Jako lektorka působí při malířské škole na Soláni třetím rokem. „Historie letního setkávání malířů začala se vznikem zdejší Zvonice (rok 2006 pozn. redakce). Všichni účastníci plenéru, začínající i pokročilí, bez rozdílu věku, jsou velmi nadšeni. Mnozí z nich jsou zde už po několikáté," přiblížila Chlebovská.

Těžké začátky malířských adeptů

Netajila, že úplně začínající umělci se musí nejprve doslova poprat se základy, učí se stavět stojan a míchat barvy.

„Obdivuji jejich snahu, že mají odvahu i ve vyšším věku se pustit do malování a učit. Právě to je i pro mne velká inspirace. Tady na Soláni u prastarého kříže je pro umělce magické místo, kam se účastníci plenéru rádi vracejí," řekla Marie Chlebovská.

Její lektorský kolega Martin Gaja byl garantem malířského plenéru na Soláni. „Začínali jsme tuto malířskou školu před léty s akademickým malířem Luďkem Majerem," připomněl.

Po smrti Luďka Majera v roce 2013 přizval ke spolupráci právě malířku Marii Chlebovskou. „Spolupracujeme také s partnerskou galerií v Považské Bystrici. Letos jsme pozvali i žáky malířské školy z polského města Śrem, jsou zde už po několikáté a v Rožnově byli i na výměnném pobytu. Na Soláni je pro letní malířský plenér skutečně příjemné místo," zhodnotil Gaja.