Jiří Illésházy (1625-1689)

Předkové Jiřího pocházeli ze Žitného ostrova a postupně se vypracovali mezi přední rody v Uhrách. Samotný Jiří přestoupil v mládí z evangelické na katolickou víru, čímž si otevřel cestu k habsburskému dvoru i statkům na Moravě. Navíc po smrti svého bratra zdědil veškerý rodový majetek i významné funkce trenčínského a liptovského župana. Později zastával na dvoře panovníka pozici královského komorníka a štolby, řadil se tak k předním mužům uherského království.

Po svém příchodu na Vsetín, začal hrabě Illesházy podporovat katolickou církev, aby se ji vrátil někdejší vliv, narušený rozšířením evangelictví v kraji. Zároveň rozhodl o stavbě nového barokního zámku na jižní straně Horního náměstí, přičemž už budoval své honosné rodové sídlo v Dubnici nad Váhem. Na novém vsetínském zámku pracovali italští stavitelé a kameníci. Avšak díky finančním problémům do kterých Jiří zabředl, nebyl schopný nákladnou stavbu dokončit. Proto nedostavěný zámek daroval ke konci svého života katolické církvi, která jej přestavěla na kostel, který slouží věřícím až do současnosti. Dar se uskutečnil také proto, že původní vsetínský dřevěný kostel vyhořel.

Finanční problémy hraběte Illesházy měly více příčin. Z moravských panství s nepříliš úrodnou půdou neplynul jejich majiteli větší finanční příjem. Navíc byly Illesházyho statky na Moravě i v Uhrách silně poničeny tatarskými vpády, během válek s Turky. K tomu ještě samotný hrabě upadl v nemilost u císařského dvora, protože se zapletl do protihabsburského povstání. Konec svých dní tak prožil Illesházy v chudobě na vsetínském zámku. Zde ho sužovala mladá manželka, která jej nutila žít v nuzných podmínkách, kdy si hrabě dokonce musel od služebnictva půjčovat šaty. Jiří Illesházy skonal roku 1689 ve Vsetíně, pochován byl v trenčínské rodinné hrobce. Jeho příbuzní vlastnili vsetínské panství až do roku 1827.

Autor: Pavel Mašláň, historik Muzeum regionu Valašsko