Kdy bylo Karlovské muzeum založeno?

První myšlenka založit ve Velkých Karlovicích muzeum pochází z roku 1938. Kvůli válečným událostem se ale neuskutečnila. V roce 1945 zde Jindřich Duda, který působil na měšťanské škole jako ředitel, založil Vlastivědnou síň. Fungovala do roku 1967. Karlovské muzeum tak, jak jej známe dnes, vzniklo v roce 1971. Založili jej členové místního národního výboru v čele s jeho předsedou Cyrilem Mikulcem. Slavnostní otevření se uskutečnilo 26. června 1971.

Jak budovy muzea dříve sloužily?

Hlavní část muzea sloužila jako kupecký dům, který nechal v roce 1813 postavit Jan Kantor. Posledními majiteli domu byli manželé Barvičovi. Jeden z jejich potomků odešel do Brna, kde založil známé Barvičovo knihkupectví. Okresní národní výbor dům odkoupil v roce 1966.

Proč se muzeum jmenuje Karlovské a ne Karlovické?

Vychází to z řeči místních lidí. Petr Bezruč prohlásil, že učeně se sice píše správně karlovický, ale karlovský lépe zapadne do zdejší mluvy. Podobu tohoto přídavného jména najdeme například na kříži před kostelem Panny Marie Sněžné. Píše se na něm: „Aby Krysta každy chwálil lid karlowský ten kříž stawil." Podobu slova karlovský schválili i jiní lingvisté.

Jak vypadala první výstava a expozice muzea?

První expozici vytvořila Eva Urbachová s Břetislavem Dadákem. První výstava ukazovala umělecká díla místních umělců Františka Podešvy, Karla Hofmana, manželů Hartingerových a Vajceových. Tehdy fungovalo muzeum pouze v letní sezoně.

S jakými dalšími místními osobnostmi a umělci muzeum spolupracuje?

Spolupracujeme s místními výtvarníky, například s Marcelou Hofmanovou- -Vajceovou, jejíž výstava právě skončila, Iljou Hartingerem, Janou Dočkalovou-Kobzáňovou, Marií Mikulcovou a Františkem Papežem. Dlouholetou tradici má v našem muzeu řezbářské sympozium, které pořádáme každý rok začátkem srpna. Své umění tu předvádějí třeba Ladislav Borák z Jezerného, Petr Stoklasa z Podťatého, Tomáš Dujka nebo Bohuslav Vašut.

Co ukazuje současná expozice muzea?

Expozice přibližuje historii a osidlování Velkých Karlovic. Zabývá se tím, čím se Karlovští dříve živili, tedy chovem dobytka a salašnictvím. Další část expozice se věnuje řezbářství. Další část ukazuje návštěvníkům sbírku skla z karlovských skláren, které zanikly před druhou světovou válkou.

Co považujete za nejvzácnější předmět sbírky Karlovského muzea?

Myslím, že penězi se to nedá vyčíslit. Za velmi vzácné považuji ručně vyráběné předměty, které vyžadovaly velkou trpělivost. Například vyřezávaný Karlovský betlém nebo Svatební průvod. Uvědomuji si, že roste vzácnost i dříve běžně používaných nástrojů, protože mnohé děti dnes už nevědí, jak se který nástroj používal.

Jaká je průměrná roční návštěvnost muzea?

Ročně navštíví muzeum kolem dvaceti tisíc lidí. Zpravidla jsou to Češi. Zavítají sem i cizinci. To ale spíš v případě, že do Karlovic přijeli za někým známým a chtějí si prohlédnout okolí.

Jaké jsou nové plány Karlovského muzea?

Čeká nás plánovaná rekonstrukce elektrických rozvodů a nadále budeme pokračovat v restaurování předmětů. Letos a příští rok jsou na řadě historické kláty, což jsou včelí úly.

Autor: BARBORA ČANDOVÁ