Na pódiu velkého sálu meziříčského Kulturního zařízení na něj ve čtvrtek zavzpomínali muzikanti z cimbálových muzik Polajka, Bača, Od Mezříča a Valašsko, řada sólistů a také tanečníci z Dětského folklorního souboru Ovečky a Košár, Folklorní souboru Mezříčan či Valašského souboru písní a tanců Bača.

Po koronavirové pauze si společně připomněli 140 let, které od narození Antonína Matalíka, legendárního valašského muzikanta a autora písničky My zme Valaši, uplynuly v minulém roce.

„Loni se akce kvůli pandemii neuskutečnila. Letos to situace dovolila a diváci si jistě odnesli nezapomenutelný zážitek,“ zhodnotil starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek.

Připomněl, že folklor má ve Valašském Meziříčí dlouhou tradici, jejímž nositelem byl mimo jiné právě strýc Matalík. „Jsem moc rád, že nejen na jeho odkaz stále navazují nové generace a společně se tak podílejí na uchování dědictví našich valašských předků,“ dodal starosta.

Antonín Matalík (6. 7. 1880 Valašské Meziříčí – 28. 3. 1955 Valašské Meziříčí)
Vyučil se prodavačem textilu, od malička měl ale blízko k hudbě. Hrál na housle v kapele další legendy valašské lidové muziky Jana Pelára. Po jeho smrti založil vlastní Valašskou kapelu strýca Matalíka, s níž vystupoval na tanečních zábavách, výstavách, slavnostech nejčastěji na Meziříčsku a Rožnovsku. Zajížděl ale také do Prahy a Hradce Králové. Strýc Matalík je považován za autora neoficiální valašské hymny My zme Valaši, v níž se mimo jiné zpívá: My zme Valaši, jedna rodina, valašské hory, sú naša otčina. My sme Valaši, chlapci jako fík. A náš kapelník, sú strýc Matalík.