„Jedná se o plně funkční, krásně provedený orchestrion s malovanými vitrážovými skly. Zatím je ve zděchovské hospodě, protože je ale hodně hlučný, uvidíme, zda tam bude moci zůstat,“ řekla k novince náměstkyně ředitele pro odbornou činnost Eva Kuminková.

K restaurování mechanického hudebního nástroje si vedení Valašského muzea v přírodě pozvalo varhanáře Jiřího Červenku z Lanškrouna. Dotaci na opravu poskytlo ministerstvo kultury. Základem orchestrionu je klavírní mechanismus, který přehrává osm písní převážně z repertoáru Karla Hašlera. Mechanismus se spustí vhozením mince. Dřevěná skříň orchestrionu odpovídá secesnímu stylu. „Skříň je samostatná práce nábytkového truhláře. Je čtyř- dveřová, přičemž pro výplň horních dvířek bylo využito vitráží a podmaleb na skle s motivy Hukvald a Štramberské trúby,“ popsala Jana Tichá z etnografického útvaru muzea.

Orchestrion vyrobila Továrna na orchestriony firmy Jebavý z Trutnova v roce 1908. Do muzejních sbírek rožnovského muzea se dostal v roce 2002 od potomků rodiny Terrichovy z Paskova. Svůj název Klepetář získal podle pražského obchodníka židovského původu, nejznámějšího českého prodejce Hynka Klepetáře, který žil na přelomu devatenáctého a dvacátého století. S orchestriony se Valaši v hostincích, kavárnách a společenských sálech začali setkávat od konce 19. století. „Uměly napodobit malý orchestr a následné čtvrtstoletí se bez nich neobešla žádná lidová zábava a tancovačka,“ připomněla etnografka Tichá. Jejich popularita uvadla s nástupem gramofonů, rozhlasu a kina.