Po absolvování základní školy začala navštěvovat Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor návrhářství a modelářství obuvi a módních doplňků.
Po škole nastoupila do Obuvnického výrobního družstva v Bratislavě, ze které se odstěhovala do Vsetína, kde se vdala a stala se matkou tří dětí. Ve Vsetíně pracovala v Okresním kulturním středisku, SVEDRUPU, MEZu a od roku 1989 je výtvarnicí v Muzeu regionu Valašsko, p.o.

Má za sebou několik společných i samostatných výstav. Věnuje se technice voskové batiky, kterou vytváří velkoformátové obrazy, nebo skupiny obrazů. Díky vlastnostem této techniky, získávají její díla poznatelnou manýru. Musí pracovat ve zkratce, její typicky prodloužené postavy mají lehká gesta a konturu. Také se věnuje ilustrování knih, obálkám k publikacím, návrhů log, kresbám na pamětní listy, diplomy a mnoho a mnoho dalšího.

Do svých děl často vnáší odlesky vlastních pocitů a prožitků. Ženy zachycené osamocené a uvězněné ve světě, kterému ještě neporozuměly a ze kterého se snaží dostat zpět na slunce. Ženy, které jsou propletené s korunou stromů a cítí se možná v bezpečí, možná se jen touží propojit s přírodou. Dále jsou tam ženy, které poznaly ten největší dar, stát se matkou, nebo se láskyplně dotýkat těla mužova. Protože láska je tím hlavním motivem, který provází díla i život Boženy Spáčilové, láska k člověku, životu, přírodě, Matce, dítěti, muži…

Autor: Michaela Juříková, Muzeum regionu Valašsko