Tak například jedna z ulic vsetínského sídliště Sychrov nese název MUDr. Františka Sovy. A schválně, kolik z nás ví, kdo se pod tímto jménem skrývá?

Byla to zajímavá a pro rozvoj města důležitá osobnost vsetínského veřejného života přelomu 19. a 1. poloviny 20. století.

Rodák z Kyjova (narozen 10. 11. 1853) se do Vsetína, tehdy zapadlého horského městečka, kde brzy po studiu medicíny obdržel místo městského lékaře, dostal v roce 1882.

František Sova byl člověkem nesmírně činorodým a svůj elán a energii velmi záhy věnoval k zvelebení jeho nového bydliště. Na Vsetíně se brzy zapojil do veřejného života.

Nejprve do spolkového – byl činným v Sokole či hasičském spolku, jejichž založení též podnítil. Ve vzdělávacím spolku Snaha zastával řadu let funkci knihovníka a právě jeho zásluhou se spolková knihovna výrazně rozrostla z 639 svazků na 4050 kusů, čímž byl položen základ dnešní Masarykovy knihovny.

Jako osoba značně veřejně angažovaná se stal rovněž členem zastupitelstva a městským radním. V této funkci se zasloužil o modernizaci Vsetína – inicioval výstavbu městské elektrárny, vodovodu, nemocnice či zbudování moderní školní budovy na Dolním městě, stavbu školy v Semetíně i nákup školních pomůcek.

Díky povolání lékaře prošel křížem krážem celé Vsetínsko, kde sbíral hmotné doklady zdejší lidové kultury – keramiku, dekorativní předměty ze skla a porcelánu, devocionálie, součásti lidového kroje, fotografie aj. Tato soukromá sbírka i sběry jeho druhé ženy Bibiany Sovové se staly základem vsetínského muzea, které bylo založeno přesně před 90 lety v roce 1924 právě zásluhou Františka Sovy, na jehož počest bylo též pojmenováno – Okresní Sovovo muzeum ve Vsetíně.

Pro jeho záslužné činy tak beze zbytku platí slova z nekrologu k jeho úmrtí v roce 1940: „Dr. Sova byl nesporně na svoji dobu vynikající muž, šlechetného srdce, neúnavné kulturní práce a příkladné služby svému kraji, vsetínskému lidu a celému národu."

Autor: Milada Fohlerová, etnograf, MRV, Vsetín