Čtyřdílný cyklus gobelínů připomíná návštěvy hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta v Praze v letech 1787 a 1791. Vznikl v padesátých letech minulého století podle návrhů předního českého malíře Jana Baucha.
Cyklus čtyř gobelínů vznikal v 50. letech
„Nechalo je utkat ministerstvo zahraničí pro jednu ze svých ambasád,“ říká ředitel manufaktury, akademický malíř Jan Timotej Strýček. Nádherné gobelíny s typickým bauchovským rukopisem stihl pohnutý osud. „Poškodila je vlhkost, byly silně znečištěné. Nejvíce jim ale ublížil děsivý způsob zavěšení pomocí hřebíků,“ doplnil ředitel.
Symbolickou tečkou za tříměsíční úspěšnou snahou restaurátorek navrátit gobelínům s motivy Mozarta, pražské Bertramky a premiéry jeho opery Don Giovanni původní krásu byl pondělní mozartovský večer. Návštěvníci Schlattauerovy kavárny měli jedinečnou možnost spatřit obnovená díla dříve, než zamíří zpět do hlavního města a odtud na nějaké další velvyslanectví.
Tapiserie představili studenti gymnazia
Pod gobelíny zavěšenými na stěnách zněla Mozartova hudba v podání smyčcového komorního souboru a nezvykle i cimbálového dua. „Je to docela těžké, skladby nejsou napsané pro náš nástroj. Co udělá houslista, u cimbálu není možné. Ale musíme se s tím vyrovnat,“ shodly se studentky kroměřížské konzervatoře Anežka Tkáčová a Gabriela Krchňáčková, jež na cimbál zahrály část dua pro housle a violu.
Na scéně se objevil také samotný Mozart. Čtením dopisů adresovaných rodině a přátelům svěřil posluchačům pocity ze svých pobytů na Bertramce i ze zákulisí vzniku a premiéry slavné opery.
„Role byla výborná. Mohl bych se do ní vžít ještě více, kdybychom měli více času na přípravu,“ litoval student čtvrtého ročníku valašskomeziříčského gymnázia Ondřej Hradil, jenž u příležitosti završeného restaurování vzácných gobelínů vystupoval v různých rolích už několikrát.