Již od útlého dětství ho fascinovalo malování a hudba. Ale s opravdovou uměleckou tvorbou se poprvé setkal až díky ateliéru Františka Podešvy na Soláni. Ten v něm objevil dřímající umělecký talent a na jeho doporučení navštěvoval v letech 1944–1946 Školu umění ve Zlíně, kde se postupně seznamoval s malířským řemeslem. Poté odešel studovat na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Vladimíra Sychry a národního umělce Jána Želibského. Absolvoval v roce 1951. Po absolvování dvouleté vojenské služby se vrátil na Valašsko, kde se začal naplno věnovat malbě zdejší krajiny. V letech 1954–59 pracoval ve firmě Ingstav Brno v pozici vedoucí propagačního oddělení, tutéž funkci zastával později v podniku Tesla Rožnov pod Radhoštěm, kde pracoval až do roku 1972. Věnoval se výtvarné práci a od roku 1976 vyučoval na gymnáziu výtvarnou výchovu. S manželkou Marií vychovali dvě děti, žil a tvořil v Rožnově a v Hutisku–Solanci než zemřel 10. října loňského roku.

Zabýval se malbou a grafikou a věnoval se také krajinomalbě a tvorbě portrétů. Velmi zajímavé jsou i jeho knižní ilustrace, výtvarně doplnil např. knihy Horní chlapci (1967, L. Nezdařil), Voda, lidé, dílo, Devatero kvítí (1972), Tufarový hrneček (1973), Konec chleba, počátek kamení (2010). Zúčastnil se řady kolektivních i samostatných výstav. Bez povšimnutí nelze obejít umělcovy realizace v architektuře, mozaice, také sgrafita, tapiserie a vitráže. Jeho styl práce je velice typický, používá ráznou linku, výraznou barevnost a náznak. Na sklonku života se více přiblížil zkratce a modernímu umění.

Autor: Michaela Juříková