On sám ale svůj první obraz vytvořil až v šestatřiceti letech. „Inspirací mi byl pohled, který poslala sestra z Poreče v Jugoslávii. Obraz jsem ji a švagrovi potom daroval,“ vzpomněl na svoji prvotinu.

Přiznává, že jako samouk zvládl technologii malby pomocí literatury a díky odvaze experimentovat. V živé paměti má i druhý obraz. „Byl jsem pozvaný na svatbu a neměl peníze na dárek, takže jsem si ho vlastně z nutnosti namaloval. Tenkrát jsem místo plátna používal lepenku, později jsem přešel na sololit,“ říká vitální senior. Od té doby se už malbě věnuje naplno a do dnešní doby vytvořil na stovku obrazů.

Asi pětinu z nich rozdal známým a příbuzným jako dárky k různým výročím. Netají se, že nejraději maluje ženské akty. „Živé modelky byly ale jen výjimečně, většinou jsem vycházel z fotografií,“ ujistil muž, který dlouhá léta pracoval jako ruční sazeč v tiskárně, později jako korektor.

Směje se, že povolání na něm zanechalo následky. „Když čtu nějaký časopis, stále hledám chyby,“ povídá zvesela. Malování ale není jeho jediná záliba: píše básně, filmuje a hraje na housle.

S manželkou, s níž byl osmačtyřicet let ženatý, vytvořili populární hudební duo. Žena mu před třemi lety odešla na věčnost a on se nyní k hudbě vrací se svojí přítelkyní.

„Dokonce jsme se oba začali učit na flétnu a hráváme důchodcům z Krhové. S hlavní iniciátorkou našich kulturních akcí Marií Špurkovou chceme, aby lidé ani ve vyšším věku neseděli doma se založenýma rukama,“ svěřuje se všestranně nadaný muž.

Dnes cítí, že dozrála doba, aby své výtvory představil konečně i širšímu publiku. „Chtěl jsem výstavu v Kolektivním domě ve Zlíně, ale pro velký zájem domácích umělců, a také proto, že prý nemám žádné školy, mě referentka odmítla,“ svěřil se Hynek Bartošek. Věří, že se ale blýská na lepší časy a první výstavu by rád uspořádal doma ve Valašském Meziříčí.