Do posledního místečka zaplněný amfiteátr tak s nadšením aplaudoval vystoupením lidových umělců z Bulharska, Chorvatska, Slovenska, Rumunska, Ruska a Turecka. Velkým zpestřením přehlídky byli také Maurové z dalekého Nového Zélandu.

„Bylo to skvělé jako vždy. Rádi sem i s rodinou jezdíme téměř každý rok,“ pochvalovala si včera například Margareta Gogelová ze Zlína.
Podle pořadatelů měly „Liptálky“, jak se mezi místními slavnostem přezdívá, letos největší počet návštěvníků za celých devětatřicet let.
,,Myslím si, že se festival nestal známým a oblíbeným jen kvůli vystupujícím cizincům. My sem jezdíme s celou rodinou hlavně proto, abychom si poslechli písničky, které nás učily naše babičky,“ vysvětlila důvod, proč sem přijela Eliška Bystrá ze Vsetína.
Pořadatelé se nicméně už pomalu zamýšlí nad dalším, jubilejním ročníkem.

,,Bude to již čtyřicátý ročník, na který jsme se začali připravovat již teď. Chceme, aby měl dost vysokou kvalitu. Má to totiž být oslava čtyřicetileté práce na slavnostech a vztahu lidí k folkloru,“ prozradil ředitel festivalu Ladislav Michálek.
Historie slavností sahá až do roku 1970. ,,Tehdy byla v liptálském zámeckém parku odhalena busta našeho rodáka, malíře Jana Kobzáně, zakladatele Valašského kroužku a výrobního družstva Lipta Liptál,“ vysvětlil Michálek.

A právě u příležitosti odhalení sochy slavného rodáka připravil tehdy soubor Lipta program.
„Akce byla natolik zdařilá, že vedení souboru rozhodlo o pravidelném každoročním pořádání slavností, pro které je dnes už vžitý název Liptálské,“ popsal dále vznik slavností Michálek.

ZUZANA JAROŠOVÁ