Jak ale vypadá festivalové zákulisí? Pořadatelé nechali Valašský deník na chvilku nahlédnout do míst, které diváci nespatří.

Gympleři: nejprve v montérkách, pak na pódiu

Je čtvrtek 2.srpna dopoledne a areál jediného letního kina v regionu se mění k nepoznání. Před promítacím plátnem vzniká dřevěný přístřešek s šindelovou střechou. Všude pobíhají muzikanti ze vsetínských Gymplerů a jejich kamarádi. Nemají ovšem slušivé oblečky s kovbojskými klobouky, ale klasické české montérky a na hlavách kšiltovky proti slunci.

Heslo dne pro všechny, ale především pro kapelníka Martina Kožicha, zní: Pozor na prsty! Přesto se všichni činí, seč mohou. „Přístřešek pro muzikanty musí být hotový co nejdříve. Pak se bude stěhovat aparatura,“ vysvětlila zpěvačka pořádající kapely Gympleři Petra Dvořáková. Hrubé práce prostě musí být hotové před příjezdem prvních hostů. „Loni to bylo horší, museli jsme líčit lavičky a opravovat plot,“ směje se její kolega Martin Mrlina, který má plnou hlavu starostí, jestli bude pro návštěvníky dost piva, kofol a kořalky.

„Snad nebude pršet stejně jako vloni,“ dívá se na oblohu, která je zatím bez mráčku. Všechno musí být navezeno a připraveno do pátečního odpoledne, kdy největší festivalová country scéna v Česku přivítá první letošní muzikanty. O ty se pořadatelé starají s typickou valašskou pohostinností. „V zákulisí je pro ně připraven guláš a krajíce chleba namazané sádlem s cibulí.

Samozřejmě je častujeme slivovicí,“ nechává nahlédnout pod festivalovou pokličku zpěvačka Petra. Gympleři se o své hudební hosty starají tak dobře, že někteří občas málem nestihnou vlastní vystoupení. „Stalo se to například Pavlu Bobkovi nebo Tomáši Linkovi. Po vystoupení pokračovali s námi v zákulisí dál. Společně jsme hráli a zpívali,“ prozrazuje. O hudebníky a samozřejmě diváky se během festivalu stará na čtyřicet pořadatelů. „Jsou to členové kapely a kamarádi.

Všichni pracujeme bez nároku na honorář,“ upozorňuje Petra. A je to pro všechny pomocníky pořádný zátah. Festival sice trvá jenom dva dny, ale pořadatelé jsou „na place“ ještě o polovinu déle. „Nejprve se musí všechno připravit, včetně instalace směrových cedulí a v neděli začíná úklid,“ dodává Dvořáková.