Je pátek, 5. října, dvě hodiny po poledni a sluníčko se jako naschvál ukrylo za mraky. Ale to není všechno.

Počasí neodradilo

Z mraků se lijí proudy vody a z naší školní zahrady se stává mokrá houba. Nevadí…přichází varianta B, a tak se školní Drakiáda přesouvá do tělocvičny.
A už to jede, už to frčí… Děti nadšeně rozbalují své dráčky a zapojují se do jednotlivých soutěží.

Soutěžilo se o největšího draka

O nejhezčího vyrobeného draka, o nejmenšího a největšího draka, ale také o co nejdelší dračí ocásek…. Když to vezmu kol a kolem, vlastně jsem ještě neviděla, aby draci lítali v tělocvičně. A oni lítali. Bylo to legrační i veselé.

A co bylo nejdůležitější


Na dětských tvářích se objevil úsměv a radost. A o to přece u těchto akcí jde. V závěru jsme společně s porotou vyhodnotili další soutěž - kresby dráčků na papír - a vystavili je na školní chodbě. Z tělocvičny jsme odcházeli s dobrým pocitem, že se nám opět něco pěkného podařilo a mně přišel na mysl verš z naší školní básničky. „Podzim přines velký mráček, koukej, koukej…po obloze letí dráček!!!“