Meziříčská dechovka vznikla v roce 1957 jako dechovka bývalého podniku Tesla Valašské Meziříčí. S názvem Teslačka vystupovala až do roku 2003. Zakladateli byli Antonín Pernický, Bohumil Janke a Otakar Michoněk.

„V roce 1972 převzal muziku Gabriel Závičák a v roce 1979 Michal Chrupka,“ vzpomíná Ondřej Bartoněk, bývalý kapelník dechovky.

PRVOMÁJOVÉ PRŮVODY I VÍTÁNÍ NOVÉHO ROKU

Kapela v té době zkoušela v závodním klubu na náměstí a poctivě trénovala.

„Dechových hudeb bylo ve Valmezu víc, takže i konkurence byla větší. To nutilo hrát muzikanty prostě co nejlépe, a lidé si tak dechovou hudbu oblíbili,“ je přesvědčený Bartoněk.

Veřejnost měla možnost si dechovou hudbu užít na takových akcích, jakými byly prvomájové průvody nebo vítání nového roku.

„Tak se muzikanti naučili hrát, jak my říkáme z kule čili bez not,“ uvedl Bartoněk.

Teslačka si zakládala na tom, aby hrála lidový repertoár.

„Písničky, které lidé znají a které si mohou sami zazpívat,“ zdůraznil Bartoněk.

On sám se stal kapelníkem v roce 1988. Dirigentem byl Josef Havlík, který společně s Drahoslavem Jindrou začal s aranžováním tanečních skladeb a úroveň kapely stoupala.

Od roku 2003 se meziříčská dechovka oficiálně jmenuje Dechová hudba města Valašského Meziříčí.

„Ten rok totiž zanikl podnik Tesla, a tak jsme zažádali město o nový název,“ vysvětlil Ondřej Bartoněk, který se kromě sedmileté pauzy věnoval úloze kapelníka až do roku 2016.

Tehdy jej vystřídal třiatřicetiletý Martin Machala. Dirigentem je od roku 2009 David Vozák.

„Naší prioritou je nyní omladit kolektiv a vylepšit technické schopnosti kapely. Troufám si říct, že se nám to daří,“ uvedl současný kapelník, profesí konstruktér Martin Machala.

KAPELA HRAJE TŘIKRÁT ČI ČTYŘIKRÁT ROČNĚ

V současné době vystupuje osmnáctičlenná dechovka třikrát až čtyřikrát do roka.

„Hráváme především v našem městě, ale občas i jinde, za nejzajímavější zkušenost považuji koncert ve slovenské Čadci,“ podotkl kapelník.

Lidové písně sice stále tvoří stěžejní část repertoáru, muzikanti se občas nechají unést i jiným žánrem.

„To je dáno tím, že někteří muzikanti dříve hrávali například jazz, takže se naši tvorbu snažíme přizpůsobit vkusu všech členů,“ vysvětlil Machala.

Doplnil, že posluchači oceňují písničky prověřené léty, ale i ty novější.

„Často si pak na koncertech s námi zazpívají, což nás těší,“ uzavřel kapelník.