Albert Čuba: Všechno se točí kolem herců. Dávám si pozor na to, co jím

Potom také záleží na filmové roli, kde kamera některé věci neodpustí – když má člověk hrát třeba válečného veterána, který se vrací z bojů, a byl by tučný, asi by mu to divák příliš nevěřil. Proto stravování hraje v životě herce svou roli a je takové pravidlo: herec-muž na jevišti by měl být buď štíhlý, anebo tlustý. Nejhorší varianta je, když nemá nadváhu, jen povislý pupík.

Severomoravané ve filmu? Rádi by se stali udavačem, pilotem formule i Bartoškou

Stává se i ve vašem Divadle Mír, že jsou občas kostýmy malé?
Samozřejmě, stává, třeba Vladimíru Polákovi. Ten na svou první roli Dva úplně nahé muže, protože věděl, že bude na jevišti téměř nahatý, velmi hubl a snažil se, aby měl dobrou figuru. Jenomže pak přišel jojo efekt, takže má na toto představení, které průběžně stále zařazujeme, asi už třetí kostým. Zkrátka nám “vyrostl”. (směje se)

Hradí si nové kostýmy sám, nebo jdou na účet divadla, tedy vás?
My jsme mu potom na pár představení trochu snížili honoráře. (směje se)

A co vy? Dodržujete zdravější stravu, třeba i proto, že vaše manželka je lékařka s důrazem právě na výživu?
Snažím se nejíst junk food, z těch studentských let, kdy člověk jedl rohlík s paštikou, nebo mu bylo úplně jedno, co na něj namazal, jsem už vyrostl. Obecně bílé pečivo jím spíše už jen v burgeru, který si dopřeju zhruba jednou týdně, třeba právě teď. Ale ještě pár let zpět jsem přišel po představení domů, namazal si čtyři tukové rohlíky a obložil je levnější uzeninou. Ale to už dnes nedělám. Vyhledávám spíše čerstvější a zdravější věci, dávám si pozor na to, co jím.

Ve vašem případě jde ale fanouškům patrně jen o jedno – nezaměnitelný humor. Byl takový vždycky, nebo jej bylo pro potřeby Tří Tygrů a produkce Divadla Mír nutné poupravit?
Byl takový vždycky, můj humor se v podstatě nemění, je svým způsobem stabilní. Předtím v Komorní scéně Aréně se ale komedie hrály spíše výjimečně, takže tam jsem ho musel ventilovat spíše jinak. A neptejte se jak. (směje se)

Nebudu. Právě se totiž vypořádáváte s novou vlnou nadšení fanoušků, do kin vtrhl první celovečerní film Tří Tygrů Jackpot. Vnímáte tu hysterii okolo?
Všichni jsou nadšení a fandí nám. Šlo spíše o to lidi nezklamat, z čehož pramenila určitá naše nervozita, která je už v tuto chvíli za námi.

Existuje možnost pokračování?
První krok je, aby si film vydělal na sebe. A pokud by vydělal i trošku víc, ano, mohl by to být základ pro financování pokračování. To budeme ale vědět až po sečtení všech zisků.

Zdroj: DeníkNěkteří si mohou myslet, že film přišel jako rána z čistého nebe v reakci na dosažený úspěch, ale já vím, že osnovu jste měli naplánovanou už dlouho předem – divadlo, online, film. Ale skutečně to bylo vymyšleno takto do detailu?
Opravdu to bylo takto plánované, jsou to jasné body na předem vytyčené cestě. Samozřejmě jsme nevěděli, jakou podobu bude film mít a jestli bude pod hlavičkou Divadla Mír, nebo přímo Tří Tygrů, ale věděli jsme, že ho natočíme. Dilema jsme měli ještě asi půl roku před první klapkou. Nakonec rozhodla popularita Tří Tygrů, protože máme i koproducenty, kterým se to zamlouvalo více. Sami bychom to finančně neutáhli a taky proč jít hned s prvním filmem do rizika. Tygři byli sázka na jistotu.

VIDEO: Kdysi populární seriál Velké sedlo připomíná penzion i stará vrtačka

Co dalšího lze od Divadla Mír a Tří Tygrů ještě čekat?
Máme už záběry dalšího filmu, který zamíří na naši platformu MírPlay.cz a tentokrát bude spíše taková konverzační komedie. V září nás pak bude čekat zkoušení nové inscenace pro divadlo. Osobně jsem nastaven tak, že jednou ročně bych chtěl v kvalitním filmu hrát jako herec a k tomu bych chtěl vždy jeden režírovat.

Budete stále všechno stíhat? Ustojíte to?
Myslím si, že ano. Tak jako se nám totiž nabalují činnosti, nabalují se i lidé. Jinak by to nešlo. Na rozdíl od tradičních divadel ale dnes máme jiný systém práce. Všechno se točí kolem herců, kvůli nim ostatně divák do divadla nebo kina přijde, kvůli nikomu jinému. Proto hrajeme blokově, kdy buďto zkoušíme, nebo hrajeme, už ne zároveň. A na ta volná dopoledne, nebo naopak večery hledáme pro naše herce další uplatnění. Když není nasazen do inscenace, má čas točit nebo třeba namlouvat audioknihu.