„Těším se na bouřící Lapač. Líbí se mi, jak se otřásá,“ pocítil 27letý útočník specifické valašské prostředí.

Led je zatím rozpuštěný, stadion prázdný. Jaké jsou vaše první dojmy?

Nějaké zprávy předem měl od kluků, co ve Vsetíně znám. Hlavně od Gábiče (Davida Gáby). Vesměs se potvrdilo, co jsem čekal a věděl. Ale ve Vsetíně jsem zatím strávil jen pár dnů, poté jsem se na léto vrátil domů a trénuji individuálně. Vše na mě působí zatím dobře. Proto mi ani nevadí, že budu v menším městě. I na jihu Čech žiji trochu dál od města, jsem zvyklý chodit do přírody. Zatím jsem ještě doma, poslední čtyři roky trénuji individuálně se skupinou hráčů, do které patří třeba René Vydarený, nebo Martin Novák.

Už jste mluvil s trenérem Srdínkem, co od vás čeká?

Týden po tom, kdy jsem se dozvěděl, že v Motoru končím, o mě projevil zájem. Mluvil jsem i se sportovním manažerem (Radimem Tesaříkem) i jednatelem (Danielem Tobolou) a od všech jsem z jednání měl dobrý dojem. Přesvědčil mě jejich zájem. Řekli mi, že bude na mé generaci, abychom táhli tým na ledě a vedli kabinu. Očekává se ode mne důrazná fyzická hra dopředu i dozadu.

V zelenožlutém hrávali Luboš Rob, Vít Jonák, Ondřej Bláha, v týmu zůstal i David Gába. Je náhoda, že posledních roky na Vsetín chodí spoustu hráčů z jihu Čech?

Asi ano. Každý si to domlouvá sám, případně přes své zástupce. Ale je plus, když se v cizím prostřední setkáte s někým známým. Může vám pomoct poznat prostředí, hned máte se s kým bavit.

Už vás přešla mrzutost, že s vámi Motor po postupu do extraligy přestal počítat?

Samozřejmě mě to mrzelo. Těšil jsem se, ale to už je pryč. Myslel jsem, že si zahraji, nepřipouštěl jsem si odchod, měl jsem platnou smlouvu. Zavolali mi, že jsem skončil. Teď jsem rád, že jsem ve Vsetíně.

Vsetínu to na České Budějovice od semifinále play-off před dvěma lety vůbec nejde, prohráli s vámi šest zápasů v řadě. Bylo vidět, že si na vás nevěří?

Bylo vidět, že nám nemůžou dát gól. Asi se jim i hrálo líp u nás v Budějovicích. Před svými fanoušky byli svázanější. Měli je hnát dopředu, ale naopak je svazovalo, když aréna bouřila. I proto se už těším. Atmosféra ve Vsetíně je jiná, prostě speciální. Hala tam bouří už před zápasem. Na Lapači je prostředí menší, lidé jsou napěchování na malém prostoru a stadion víc bouří. S nadsázkou se celý otřásá.

Parkourové hřiště. Ilustrační foto.
Jaké to je „utrácet“ městské peníze? Navrhněte vlastní projekt

Ve vašem hokejovém životopise zaujme i sezona ve druhé německé bundeslize za Freiburg. Jaká to byla zkušenost?

Dobrá. Moc se mi v Německu líbilo. Je to jiná soutěž, než naše první liga. Hraje se tam spíš na cizince, které máte povolené čtyři. Kanaďani jsou tam rozdíloví hráči. Víc se bruslilo, naopak se moc nedbalo na systém.

Potkal jste se tam i s Radkem Dudou. Je to bouřlivák, jak se o něm povídá?

Nemůžu říct špatné slovo. Před lety jsem ho nezažil, ale už se zklidnil. Byl jsem rád, že tam byl. Dost mi pomohl.

Jak se stavíte k uvažovanému uzavření extraligy?

Těžko říct, co je správné, kluby si to musejí rozhodnout samy, jestli chtějí jít cestou jistoty. Ale pro diváka je lepší, když má liga náboj a kluby nemají jistotu a přechod mezi soutěžemi je uvolněnější. Vždyť v poslední sezoně jsme se už play-off nedočkali, proto z celé sezony všichni sledovali, jak to dopadne v extralize mezi Kladnem, Litvínovem a Pardubicemi. To mělo velký náboj.