Nyní se tohle jméno na Lapači bude skandovat znova. Ovšem když zadáte jeho jméno do internetového vyhledávače Google, prvních osm zpráv se týká české legendy.
Až devátá se vám objeví o 25letém rodákovi z Roudnice v Královéhradeckém kraji, který mládežnické kategorie strávil v pražské Spartě. A nyní přichází jako jedna z posil na Lapač navázat na úspěchy svého slavnějšího jmenovce.
„Nechci jménu dělat ostudu,“ hlásí s úsměvem Martin Procházka.
Jak se s touto nálepkou hraje a žije?
Občas jsou narážky, občas si mě někdo splete nebo se ptají, jestli jsem jeho syn. Ale žije se s tím normálně. Lidé si mě s ním nespojují ani nesrovnávají. Je spíš příjemné, že hokejista se stejným jménem byl takový hokejista a legenda českého hokeje. Snažím se nedělat tomu jménu ostudu.
I oficiální klub oznámil váš příchod srovnáním se známějším jmenovcem, který v minulosti ve Vsetíně také hrával a pomohl k titulu v roce 1999. Lichotí vám to, nebo je to závazek?
Oboje. Chci jménu dělat dobrou pověst. Hrál jsem už na Kladně, kde Martin hrával také, je tam doma, takže jsem si tím už jednou prošel.
Jaké to bylo na Kladně hrát se jménem Martin Procházka, kde to bylo ještě silnější srovnávání?
Tam to bylo fajn. I tam mě vítali, že přijel Martin Procházka, ten nás vytáhne a podobně. I tam mě srovnávali, ale neplivali na mě, že se zviditelňuji.
Vidíte v tom trochu symboliku?
Nabádá to ke srovnávání, ale nedávám tomu nějaký význam. Máme stejné jméno, hrajeme hokej, oba jsme prošli některými stejnými kluby, ale symboliku v tom vidím. To jméno českým hokejem už prošlo a teď se za jméno snažím kopat i já.
Máte nacvičený i jeho blafák do bekhendu?
To vám nebudu říkat, pak to všichni gólmani budou vědět. Pak mě budou mít přečteného.
Kdy jste začal vnímat, že v extralize i v nároďáku hraje útočník se stejným jménem?
Už jako malý, protože jsme hokejová rodina. S tátou i bráchou jsme sledovali všechny zápasy v televizi. Táta mi vždycky říkal: tenhle hráč se jmenuje stejně jako ty, musíš makat, abychom se i na tebe dívali v televizi, v extralize i nároďáku. Sledoval jsem ho jako hokejistu, to jméno mě s ním spojovalo. Přitom on o mně nevěděl.
Když jste byl malý, hrál jste si zrovna na něj, měl jste jeho plakáty nad postelí?
Doufám, že si to nepřečte, ale neměl. Měl jsem klasicky jako každý malý kluk Jágra a Haška. I na hřišti jsem si hrál právě na Jágra.
Když jste se narodil, ne᠆lobboval právě táta, abyste měl jméno po něm?
Abych řekl pravdu, na tohle jsem se nikdy neptal. Teď jste mi dal brouka do hlavy, že se poptám. Ale kdyby tam nějaká podobná souvislost byla, asi by mi to řekl. Je to spíš náhoda, že se rodiče shodli na Martinovi.
Co vás přilákalo do Vsetína?
Už jsem se s panem Tesaříkem (sport. manažerem – pozn. aut.) bavil během sezony, kdy o mě měli zájem. Dlouho se to řešilo. Přilákaly mě postupové ambice a chtěl bych být u toho a Vsetínu pomoct postoupit do extraligy. Ani jsem v poslední době nedostával v extralize tolik prostoru, kolik bych potřeboval. Když jsem se bavil s panem Tesaříkem a vedením Vsetína, měl bych dostat víc prostoru. Chci ukázat, co ve mně je.
Neberete však angažmá v první lize jako krok zpět?
Někdo to tak považovat může, ale já to takhle neberu. Soutěž se svým způsobem, nechci říct, vyrovnává, ale první liga není také jednoduchá soutěž. Jako krok zpět to neberu, spíš jako výzvu, jako možnost ukázat se a vyhrát se.
Jak se vám na Lapači hrávalo jako soupeři?
(směje se) Vzhledem k tomu, že jsem sem přijel se Slavií. No, Pražáci… Byl to pro mě zážitek. Byla fantastická atmosféra. Když jsme sem jeli, kluci mi říkali, že je to tady divoké. Měl jsem nějaké představy a očekávání, které to hodně překonaly. Z atmosféry jsem byl nadšený. A na ledě to bylo náročné. Diváci jsou šestým hráčem, Vsetín měl vloni suprový tým. Byl to jeden z nejtěžších zápasů, jaký jsem vloni v první lize odehrál.
Když se bavím s novými hráči Vsetína za poslední dva tři roky, všichni tvrdí prakticky to samé. Je Lapač nejprestižnější adresou v první lize?
Je to jeden z top klubů v první lize. Určitě je to jeden z těch nejprestižnějších. Vsetín má obrovské jméno, má historii a je to jeden z nejúspěšnějších klubů v republice, co se týká posbíraných titulů. Ještě jsou tam sice České Budějovice, ale Vsetín s Jihlavou, na kterou se dost zapomíná, jsou víc díky své historii.