„Mohli jsme se potkat už v době, kdy jsem hrál za Frýdek a brácha za Třebíč – buď však jeden z nás byl zraněný, nebo nehrál,“ informoval Šimon, mladší ze sourozeneckého dua.

Měli se střetnout už před měsícem, na Lapači to však nevyšlo. Zatímco vsetínský univerzál asistencí pomohl k výhře, o dva roky starší Jakub v sestavě „svého“ Znojma chyběl. Vynahradili si to na konci listopadu, právě na jihu Moravy.

„Bylo to super! První zápas bohužel nehrál, o to víc jsem se na to těšil,“ přiznává Šimon.

„Je zvláštní proti sobě hrát,“ oponoval trochu druhý z bratrů.

Znojemští hokejoví Orli (v bílém) uvítali ve 24. kole Chance ligy doma v Nevoga aréně tým Vsetína.
Navštívili jsme: Vsetín smazal ztrátu 1:3 a přerušil sérii venkovních proher

Jen málokoho překvapí, že jsou v pravidelném kontaktu. Před sobotním zápasem však specifický souboj neřešili.

„Normálně si voláme, navzájem se sledujeme. O zápase jsme se ale nebavili. Nechtěli jsme prozrazovat taktiky a další věci. Necháme si to po utkání, hned si o tom půjdeme pokecat,“ přiblížil Šimon Jenáček pár minut po konci duelu.

Mladší z bratrské dvojice těsně po rozhovoru na chvíli zmizel do vsetínské šatny, znojemský bek krátce po svých mediálních povinnostech už na něj čekal u ledu.

„Máme spolu výborný vztah, podporujeme se. Je můj největší kamarád a nejbližší osoba. Píšeme si skoro denně,“ prozradil Jakub, rovněž nastupující na pozici obránce.

Vsetínští hokejisté otočili zápas ve Znojmě. Foto: pro Deník/Jaroslav Kicl. Na snímku Luboš Rob starší.
Rob po Znojmě: Byl to hodně těžký zápas, pauza nás neovlivnila. Co Berzinš?

Na tento souboj jednou dojít muselo. A na dalších několik bitev s téměř jistotou dojde. Pokud oba budou k dispozici, tak v letošní sezoně na sebe ještě narazí minimálně dvakrát. To pochopitelně není snadné pro rodiče.

Zvlášť, pokud se první vzájemný duel hrál před obrazovkami České televize.

„Určitě se teď dívali. Mamka nevěděla komu fandit, chtěla, abychom vyhráli oba. Plichta je pro rodiče asi nejlepší,“ culí se Šimon.

Kdo jen trochu sleduje regionální hokej, dobře zná jejich otce Luboše Jenáčka. 51letý kouč momentálně vede juniorku pražské Slavie, v minulosti však trénoval jak mládež Vsetína, tak i seniory. Později dokonce vedl zlínské juniory a A-tým Beranů.

„Když s bráchou hrajeme proti sobě, tak nefandí nikomu. Hlavně si přeje, ať se nám daří a vyhraje ten lepší,“ poodhalil Jakub.

„S taťkou jsem se o tom nebavil. Rozhodně to ale taky prožíval,“ ví dobře o dva roky mladší Šimon.

Sobotní střet nakonec lépe dopadl pro vsetínské borce, kteří porazili Znojmo 4:3 po prodloužení. Před třetí třetinou přitom prohrávali o dva góly.

„Pomohl nám rychlý gól. Kdybychom ho nedali, bylo by to hodně těžké. Konečně jsme začali hrát přímočařeji, nebáli jsme se toho. Věděli jsme, že nemáme co ztratit. Už od začátku bychom ale měli odbrzdit ruční brzdu a ukázat, co v nás je,“ zdůrazňuje Šimon Jenáček.

22letý bek, jenž je schopný zaskočit také v útoku, se s Valachy dočkal, předchozí čtyři venkovní výjezdy skončily pro loňského finalistu Chance ligy prohrou.

„Je strašně důležité, že jsme to přerušili. Už tam bohužel byla určitá deka, nemohli jsme dát gól, nevěděli, jak to zlomit. Soutěž je celkově hodně vyrovnaná, mezi týmy jsou jen malé rozdíly. Jsme hodně rádi, že jsme to otočili,“ raduje se stabilní člen vsetínského mančaftu, který sám zkraje prodloužení mohl rozhodnout.

Zdroj: Se svolením Tomáše Macháně.

„Bylo to hned po začátku, bohužel jsem nastřelil tyčku. Vůbec to ale nebylo sehrané, chtěli jsme hrát něco jiného,“ rozesmál se Šimon Jenáček.

Na zápas zavítaly necelé dvě tisícovky fanoušků. O parádní kulisu se postarali i hosté, od Orlího hnízda odhadem přijely téměř čtyři stovky!

„Je to neskutečné, popravdě jsem to vůbec nečekal. Není to za jedním kopcem, naopak štreka. Díval jsem se na to už při rozbruslení. Běhal z toho mráz po zádech,“ uzavřel vsetínský obránce.