Kliknutím zvětšíteTímto způsobem popisuje okamžiky před úvodním vhazováním rozhodujícího zápasu kvalifikace o postup do druhé nejvyšší české hokejové ligy vsetínská fanynka Kateřina Axmannová. Podle ní se atmosféra na jabloneckém stadionu nikterak nelišila od domácích zápasů na vsetínském Lapači.
„Pro fanoušky Vsetína byla vyhrazená část za brankou hostů, ale zelenožluté dresy a šály nakonec zaplavily více než polovinu tribun, takže fandění domácích zaniklo ve vsetínské přesile,“ popisuje Kateřina.
První polovina první třetiny byla podle ní rozpačitější, fandění valašského tábora ale nepolevovalo a vyhecovalo vsetínské hráče k prvnímu důležitému gólu.
„Stadion zaplavila radost a vůně slivovice. Pak už bylo těžké valašský parní válec zastavit. Když stadionem, jako jeden muž, znělo: My se vrátíme, tam kam patříme, měla jsem husí kůži a moje valašská duša byla pyšná,“ netají fanynka.
Konečné skóre čtvrtečního zápasu se zastavilo na poměru branek 3 ku sedmi ve prospěch hostujícího valašského celku. Všichni se nechali strhnout a stadiónem burácelo: Mistři! Mistři! Mistři! V posledních vteřinách hráči netrpělivě čekali na finální hvizd a poté naskákali na led. Zasloužené oslavy začaly.
„Nepopsatelná euforie na ledě i na tribunách. Nekončící potlesk, oslavné chorály a děkovačky. Jsem moc ráda, že jsem mohla být u toho. Vsetín, se vrátil, tak kam patří. Věřím, že v příští sezóně se jen potvrdí slova ze vsetínské hokejové hymny: Každý sa mosí báť, když sa s ním pasovať…,“ usmívá se Kateřina Axmannová.
Utkání v Jablonci si nenechal ujít ani Tomáš Dančák. Přestože to znamenalo dlouhé cestování.
„Na cestu jsme vyráželi kolem deváté hodiny ráno. Cesta byla úmorná, zvlášť když jsme neměli dálniční známku, ale těch sedm hodin cesty zato stálo,“ nelituje příznivec valašského klubu.
V Jablonci měli podle něj dobře zorganizovanou dopravu i místa pro parkování. Žíznivé fanoušky nenadchla snad jen patnáctiminutová fronta u stánku s pivem. Podle Tomáše Dančáka dorazilo na sever Čech více než pět stovek příznivců Vsetína.
„Naši ogaři tak mohli odehrát zápas prakticky v domácím prostředí,“ usmívá se Tomáš.
Už jenom to podle něj dokazuje, že Vsetín má jedny z nejlepších fanoušků v republice, a že zájem o hokej na Vsetíně je obrovský. Větší, než v ostatních městech.
„Vždyť v jakém jiném městě jede pět stovek fanoušků ve všedních den na hokej tři sta padesát kilometrů do Jablonce? Nebo dvanáct set fandů, jak tomu bylo v Porubě? Ukazuje to, co pro Vsetín hokej znamená a jaká je ve městě hokejová horečka. I když šlo o druhou ligu. Atmosféra byla něco neuvěřitelného. Stejně jako ten pocit, když šlo vidět hráčům v očích, jak jsou šťastní, že to dokázali,“ říká Tomáš Dančák.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
