Na nájezdy jste prohráli i počtvrté v sezoně, v soutěžních zápasech popáté v řadě. Kde hledat příčiny?
(zamyslí se) Každý nad tím asi moc přemýšlí, hodně se nás střídá. Těžko ale soudit hned po zápase. Jsem plný emocí, naštvaný, že jsme to neuhráli. Měli jsme hodně šancí, konkrétně já osm nebo devět střel, brankáři jsem vše dával do břicha. Podle mě ho teď bolí žebra. (trpký úsměv)

Do samostatných nájezdů jste osobně nezasáhl. Nevěřil jste si?
Trenér se ptal, kdo si věří, stejně jako všichni jsem si věřil. Hrajete ve Vsetíně, všichni chtějí dát gól. Trenéři se rozhodli takto. Bohužel se nám v nich pak nedařilo. Je to tak 1:1 na zápasy, v sobotu a neděli hrajeme další utkání. Nikde není napsané, že tam nemůžeme vyhrát dvakrát.

Co říkáte na to, že rozhodují nájezdy a náhlá smrt je až od čtvrtého semifinále?
Nevím, zda bychom tu nebyli až do zítra. (úsměv) Neměli jsme dobré zakončení. Gólman jim až na můj gól, kdy zaváhal, chytal dobře, držel je. Musíme to zlepšit. Víme, že góly dávat umíme, za sezonu jsme jich dali spoustu.

Brankář Jihlavy pochytal 32 střel. Chyběl vám větší klid?
Možná i trochu štěstí. Včera (úterý) jsme dali pět gólů, dnes (středa) jen dva. Není v tom třeba hledat Ameriku, musíme více střílet a tlačit se před gólmana. Věřím, že v dalších zápasech to tam napadá.

Rozdíl byl také v přesilovkách, Dukla v nich udeřila dvakrát. Vy jste tentokrát střelecky mlčeli.
V prvních dvou přesilovkách jsem měl dvě šance, kdyby tam padly góly, tak teď tu sedím s úsměvem na tváři. Ve třetí třetině jsem měl před bránou taky tutovku. Jihlava bohužel dvě přesilovky využila, my jsme je proměnili včera. Doufám, že to lidi bavilo, že na pátý zápas si sem znovu najdou cestu a podpoří nás. Když jsme dali gól na 2:2, tak to bylo fantastické. Myslím si, že všichni noví kluci ve Vsetíně takovou atmosféru nezažili. V prodloužení šlo vidět, že jsme dobře bruslili, šly nám nohy, byli jsme na kotouči.

Jihlava předvedla dva bojovné výkony. Čekali jste tak tuhý odpor?
Věděli jsme, že hrají dobře. Odehráli o tři utkání více, navíc měli těžké zápasy s Porubou. My jsme však trénovali, neleželi jsme doma. Je to na krev, vidíte, že jsme měli šance, které jsme neproměnili. Stálo nás to zápas, do nájezdů to ani nemuselo dojít. Na dvě branky je to doma těžké. Držel nás i Max. (Žukov)

Ještě pojďme k vám. Vyrovnal jste 17 vteřin před koncem třetí třetiny. Gól jste po nahození od mantinelu asi nečekal, že?
Když jsem přijížděl do pásma, tak jsem chtěl vystřelit přes beka, bez střely nemůže být gól. Už jsem ani nevěděl, kolik přesně zbývá vteřin. Nahodil jsem to a naštěstí to tam padlo. Gól je sice takto parádní, nic z toho ale není, nic to neznamená.

Osobně jste měl výborný konec základní části. Dokážete dobře načasovat formu?
Pracuji na sobě celou sezonu, směřuji to k tomu, abych byl fyzicky co nejlépe připravený. Zadruhé loni i letos hraji s kvalitními spoluhráči. Nechci se podceňovat, myslím si ale, že hodně hráčů na mém místě by mělo podobnou formu, Johny (Vít Jonák) s Kondorem (Luboš Rob) jsou výborní hokejisté. Hraje se s nimi jednoduše.

Vinou krátké zdravotní indispozice jste vynechal první dva zápasy play-off. Neobával jste se, že vás to trochu přibrzdí?
Docela mě to zasáhlo, třetí zápas jsem měl zavařené nohy jak okurky. Čtvrtý jsem to rozjezdil. Když pokaždé vypadnete ze zápasového tempa a chytne vás viróza, tak se z toho pár dní dostáváte. Kór u nás profesionálních sportovců, kdy tělo je stroj. Byla to dvoudenní viróza, teď se na nic nemůžu vymlouvat. Musím makat a dávat góly, které jsem měl na hokejce.