25letý útočník zažil obrovské derby už v Pardubicích proti Hradci Králové. Těsně před koncem letošní základní části Chance ligy to na vlastní kůži pozná na Moravě. „Derby je něco neskutečného, úplně jiný zápas. Hodně se na to těším,“ míří své myšlenky k pátečnímu zápasu na ledě Beranů.

Nemůžete dospat?
Vážně se moc těším! Vlastně už od chvíle, co jsem se dozvěděl, že proti Zlínu budeme hrát. Navíc pocházím z Hradiště, mám tam rodinu.

Oba tábory umí vytvořit pekelnou kulisu…
Už v Pardubicích jsme měli neskutečné fanoušky. Věděl jsem, jací jsou na Vsetíně, ale upřímně jsem netušil, že tak moc! Hrál jsem před nimi už několik zápasů a vždy byli úžasní. Musím jim poděkovat.

Dokážete se na derby ještě víc nahecovat?
Na derby se těším hlavně kvůli samotné atmosféře. Nemám to ale tak, že bych byl přemotivovaný, v tomto ohledu si to nechci dávat do hlavy.

Kapitán Vsetína Vít Jonák rozhodl nedělní derby ve Zlíně hattrickem.
Jonák je připravený pokořit Berany: Bylo by hezké, kdybychom díky tomu vyhráli

Blíží se konec základní části. Bude to podle vás už jako play-off?
Ano, vidím to tak, bude to něco odlišného. Oba týmy budou chtít ještě více vyhrát, udělat radost fanouškům. Toto derby jsem nehrál, nevím, jak to může vypadat. Myslím si ale, že to bude o pár gólech, bez přestřelky.

Berani ještě bojují o TOP 4, můžou však skončit i v předkole…
Tabulka je hodně zamíchaná, posledních pět týmů ještě hraje o udržení. Zlín se bude chtít dostat do nejlepší čtyřky, potřebuje vyhrát. Ale to my taky! (úsměv)

Vraťme se trochu v čase zpátky. Před letošní sezonou jste odešel hrát do litevského týmu Kaunas City. Jak se událo toto netradiční angažmá?
Dva roky jsem měl problémy s rameny. Na tuto sezonu jsem se dohodl ve Francii, bohužel to nedopadlo. Dozvěděl se o tom kamarád, řekl, že shání posledního hráče do kádru. Byl jsem frustrovaný, po takové době bez hokeje hladový. Nakonec jsem tak šel do lotyšské ligy, v té jsou právě i dva týmy z Litvy.

Jaká je úroveň tamní soutěže?
Před sezonou se tam vrátilo hodně lotyšských reprezentantů. Zemgale smetlo nejlepší tým ve Francii 5:0. Těžké porovnávat, úplně to ani nejde, hraje se tam jiný styl hokeje.

Hokejisté Vsetína (žluté dresy) v sobotu hostili Přerov. Na snímku Klhůfek.
Klhůfek o omluvě Maxovi, Holcovi i zraněních: Doufám, že jsem si smůlu už vybral

Vašim soupeřem byl i Patriks Zabusovs, se kterým jste se potkali na Vsetíně, že?
Bylo to docela úsměvné, bavili jsme se o tom. (úsměv) Snad ve druhé minutě jsme proti nim prohrávali 0:3, čekali jsme debakl, nakonec jsme ještě v základní hrací době zvítězili 5:4.

Nebyla před odchodem do Litvy nabídka z České republiky?
Upřímně bych řekl, že to spíše bylo z horké hlavy, úplně jsem o tom tolik nepřemýšlel. Do začátku sezony zbývalo šest dní, hlavně jsem chtěl hrát hokej. Nakonec to dopadlo dobře, zjistil, jsem, že po poslední operaci můžu hrát.

V loňské sezoně jste odehrál jen tři zápasy, o ročník dříve pouhých 14 utkání. Prozradíte vaše zdravotní problémy?
Jako mladší jsem žádné problémy neměl, ani později v juniorech v Kanadě. Začalo to v Pardubicích, kde jsem měl potíže s oběma rameny, na pravém i levém se mi to stalo nespočetněkrát. Každý ale má něco. Teď je hlavní, že je to hodně stabilizované, pořád na tom pracuji.

Jak to bylo psychicky náročné?
Samozřejmě hodně. Když jsme postoupili do extraligy, tak jsem měl dobře našlápnuto, poté jsem však prodělal tři operace. Po té poslední to bylo nejtěžší, hlavně na hlavu. Dlouho jsem se s tím trápil. Pak mi pomohli tři kluci z Hradce. Dva roky jsem se s nimi připravoval, naráz zjistil, že to jde.

Matyáš Dědek: „Přechod z juniorky do mužů je velice těžký, věděl jsem, že do tréninků musím dávat maximum. Myslel jsem si, že budu mít jen pár zápasů v přípravě. Jsem rád, že jsem dostal důvěru pravidelně hrát mistrovská utkání.“
Objev Chance ligy Dědek: Zpočátku jsem měl obrovský respekt

Došlo to až tak daleko, že jste přemýšlel o konci?
Už na Kladně jsem dlouho nehrál kvůli otřesu mozku, pak byly problémy s ramenem. Končit jsem nechtěl, na druhou stranu jsem nevěděl, jestli si kvůli tomu mám ničit zdraví. Přemýšlel jsem nad tím, řekl, že tomu dám šanci. Jsem za to rád.

Od ledna jste na Vsetíně. Jak se angažmá uskutečnilo?
Už po měsíci a půl v Litvě jsem měl nabídky. Majitel mě však ještě nikam nepustil. Při menší šanci na play-off jsme měli deal. Ta možnost se pak skutečně zmenšovala. Zase jsem chtěl zažít příležitost si prožít to, co s Kladnem. Nakonec to vyšlo.

Působení vám zatím vychází skvěle…
Na Vsetíně jsem zatím přibližně tři týdny, už jsem si zvykl na jiný typ hokeje. Po osobní stránce jsem spokojený. Vždy to ale ještě může být lepší, mít o něco lepší koncovku, tak jsem mohl přidat i více branek. Nechci být ale zbytečně negativní, angažmá mi zatím skutečně vychází. Snažím se zapadnout, což se mi daří.

Ilustrační foto.
Vsetín selhal v závěru, v Chrudimi získal jen bod

V pondělí jste v Chrudimi ještě v 56. minutě vedli 2:0, nakonec jste padli po samostatných nájezdech. Co se stalo?
První a druhou třetinu jsme byli mnohem lepším týmem, vypracovali jsme si více šancí, které jsme však neproměnili. Nakonec jsme se zalekli, domácím tam padla náhodná teč, což nás dostalo do problémů. V šesti pak vyrovnali. Pokazili jsme si to sami, prohráli jsme po blbých chybách.

Dříve jste za Pardubice naskakoval, v podstatě jste jejich odchovancem. Bylo to utkání pro vás něčím specifické?
V Pardubicích jsme začínal profesionální kariéru, byl jsem rád, že se na mě mohla přijet podívat rodina. V béčku znám pár kluků, s pár z nich jsem ještě hrál v áčku. Utkání jinak speciální nebylo.