Situace se přímo dotkla také výběru hlavního trenéra Karla Mlejnka, po dvou odehraných zápasech bylo kontumováno utkání českého týmu proti Finsku.
O pouhý den později se měl uskutečnit zápas s Rakouskem, šampionát však v té době už byl oficiálně zrušen. „Říkali jsme si, že zápas proti Rakousku už hrát určitě budeme. Pak jsme ale na internetu četli články, že se nákaza objevila i v ruském týmu. S Vojtou Jirušem jsme trochu tušili, že je asi hotovo. Při tolika kontumovaných zápasech by to už nebylo o hokeji,“ uvědomuje si 19letý gólman v rozhovoru pro oficiální stránky Valachů.
Mistrovství světa juniorů tak bylo zrušeno ještě před odehráním základních skupin. Mezinárodní hokejová federace včele s prezidentem Lucem Tardifem se ho však ještě definitivně nevzdala – mimo jiné je ve hře varianta, že by se hrálo v létě. Této možnosti však vsetínský brankář příliš nakloněný není. „Osobně si myslím, že letní varianta je blbost. Není to jako mistrovství světa ve fotbale, které se hraje jednou za čtyři roky. Prostě se bude hrát příští rok znovu. My máme smůlu, že zrovna teď přišel covid. Nedá se nic dělat, takhle to prostě je,“ snaží se s odstupem času brát celou věc pragmaticky.
V dějišti mistrovství světa v Edmontonu příliš času nestrávil. Přesto si stačil užít velké hokejové chvíle – při vstupu českého národnímu týmu do šampionátu nechyběl v zahajovací sestavě. A to rovnou proti hvězdnému domácímu týmu. „Hrozně moc jsem proti Kanadě chtěl chytat. Snažil jsem se na to co nejlépe připravit. Zápas jsem si hodně užil, byla to pro mne ohromná zkušenost,“ líčí Málek s úsměvem na rtu jeden z dosavadních největší zážitků kariéry.
„Bohužel se nám výsledkově úplně nepovedl. Na kanadských hráčích šlo poznat, že jde o jedny z nejlepších ve své kategorii. Soustředil jsem se ale sám na sebe a chtěl podat co nejlepší výkon, abychom byli úspěšní,“ měl jasno gólman Valachů, který i přes vedení 3:1 nakonec musel skousnout porážku 3:6.
Jakub Málek na začátku profesionální kariéry nejvýše nastupoval ve druhé české hokejové lize, na mezinárodní úrovni před turnajem odchytal čtyři přípravné zápasy. Střet se světovou velmocí nejen pro něj znamenal přeřazení na odlišný stupeň. „Kdybych řekl, že ne, asi bych lhal. Na druhou stranu mi hokej na dvacítkách nepřišel o tolik rychlejší, než jaký znám z Chance ligy. Samozřejmě jsem musel přepnout, že je to národní tým, je to něco jiného, ale upřímně zas tak velký rozdíl to pro mě nebyl.“
Juniorský šampionát do 20 let se v posledních letech převážně pořádá za mořem, Kanada přehlídku světových talentů od roku 2009 hostila už poosmé. Zdejší hokejoví nadšenci tyto akce považují za velký svátek, zápasy zpravidla bývají vyprodané. Letošní ročník však vinou koronavirové situace byl odlišný. „Kluci říkali, že kdyby covid nebyl a na zápasy mohla být plná kapacita haly, bylo by vyprodáno. Takto bylo v hledišti jen pár lidí, ani ne polovina stadionu. Mrzelo mě to, chtěl jsem zažít, jak to v zámoří funguje. Pak už to šlo z kopce celé,“ ohlíží se smutně za předčasně zrušeným mistrovství světa.
Jaký tedy pro Jakuba Málka byl premiérový šampionát? „Rozporuplný. Na jednu stranu jsem odchytal utkání, za což jsem moc rád. Na druhou stranu to celé skončilo až moc rychle, dřív, než jsme všichni čekali. A ještě k tomu takovýmto způsobem. Takže mě to samozřejmě moc mrzí.“
Během krátké zámořské mise hrdě reprezentoval svůj současný klub ze Vsetína. Do utkání proti Kanadě navíc nastoupil ve své tradiční helmě. „Na masku s národními motivy nebyl čas, všechno se seběhlo hrozně rychle. Tak jsem chytal v té své. Řekl jsem si, že aspoň budu na helmě prezentovat to svoje. Jsem hrdý na to, že jsem mohl nastoupit v helmě se svými motivy a znakem Vsetína,“ vypálí ze sebe borec, který v létě jako 100. v pořadí prošel loňským draftem NHL.