Stali se z nich kamarádi, teď se snaží jeden z nejproduktivnějších hráčů Valachů aktuální druholigové sezony Radim Kucharczyk společně s trenérem Jiřím Dopitou oprášit zašlou slávu šestinásobného extraligového šampiona postupem do druhé nejvyšší soutěže.

„Cítíme, že bychom měli vyhrát a jdeme za tím,“ vzkazuje Radim Kucharczyk, který mezi českou elitou za Vsetín, Karlovy Vary, Kladno, Znojmo, Třinec, Olomouc a Zlín ve více než čtyřech stovkách zápasů vstřelil 69 gólů a přidal 71 asistencí.

Čekal jste, že budete se Vsetínem suverénní a povedete soutěž rozdílem 26 bodů?
Snažíme se hrát, co po nás trenéři chtějí, třebaže to ještě není podle představ. Je ještě co zlepšovat. Síla v kádru je. Nečekal jsem, že budeme takhle dominantní. V play-off se vše smázne a začne jiná soutěž. Je dobré, že nám to šlape, ale nechci výsledky přeceňovat. Že vedeme o dvacet a více bodů, není důležité. Tabulku ani nesleduji.

Boj o postup? Kádr máme psychicky odolný

Bude potřeba do play-off po „pohodě“ v základní části nastavit hlavu, aby vaše cesta vyvrcholila vysněným postupem?
(pousměje se) V zápasech o všechno o něco jde. Jsou vypjatější. Chce to přepnout na vyšší bojovnost, zarputilost a víc dohrávat souboje a hrát lépe dozadu. Máme body nahrané, takže naše poslední výsledky byly divoké z důvodu zkoušení určitých věcí a variant. Takhle hrát ve vyřazovacích bojích nemůžeme. Výchozí pozici máme dobrou, vždy budeme začínat doma. Pro lidi ve Vsetíně chceme první ligu vybojovat! Víme, že jsme asi největší favorité.

Je těžké se vyrovnat s tím, že prostě musíte a všechno ostatní než postup by bylo zklamání?
Na to se zeptám spoluhráčů před prvním zápasem v play-off, jestli jsou v pohodě a zda se cítí dobře. (smích) Mně to ani nepřijde, já jsem už hrál těžší zápasy. Šlo o mnohem víc. Ať už se extraliga měla vybojovat nebo zachránit. To bylo na hlavu daleko těžší, než bojovat o postup o dvě soutěže níž. Ale tyhle zápasy mám rád a přesně tenhle adrenalin mi vyhovuje. Kádr máme psychicky odolný. I trenéři už něco zažili. Už si jen přejeme, aby to dopadlo, jak chceme.

Přijde mi, že lidé ve Vsetíně si ani nepřipouští, že by sezona měla dopadnout jinak než postupem. Cítíte stejné očekávání?
Je pěkné a jsem rád, že nám město i fandové věří. Play-off je ale jiná soutěž. Nepřeceňuji naši dominanci. Cítíme, že bychom měli vyhrát. A jdeme za tím. Ale není nikde psané, že to tak opravdu bude.

Třináct týmů v první lize nám může závidět

Představoval jste si vůbec ve druhé lize takovou euforii a zájem veřejnosti o hokej?
Na Vsetíně jsem se poslední dva roky na finále s Přerovem a Frýdkem-Místkem byl mrknout. Co si budeme povídat, takové fanoušky nemají ani dva tři týmy v extralize, kde jsou návštěvy ve srovnání s námi nižší. V první lize snad jen Motor České Budějovice, který v návštěvnosti od ostatních odskočil a chodí na něj pět až šest tisíc lidí. Třináct týmů v první národní lize nám může závidět. Lidé jsou neskuteční, za to jim děkujeme. Doufám, že na konci sezony se budeme společně radovat. Předtím nás čekají ještě dva měsíce práce.

Po skončení kariéry chcete zůstat u hokeje?
Nějakou představu mám, ale je to ve fázi otrkávání. Mám dvě varianty, čemu bych se mohl věnovat. Víc fakt neprozradím. Zatím to není na pořadu dne, takže se tím nechci zabývat.

Jste s 36 body druhým nejproduktivnějším hráčem týmu, vysoko jste i v kanadském bodování celé soutěže, zatímco v posledních letech v Olomouci jste plnil skromnější roli. Přicházel jste do Vsetína s cílem zase střílet góly?
V Olomouci jsem svou pozici ztratil, byl jsem spíš ve čtvrté lajně. Ve Vsetíně jsem počítal s tím, že budu hrát víc. Každý hráč vám řekne, že když na ledě strávíte dvacet minut za zápas, kanadské body vám skákat budou. Tím neříkám, že jsem šel do toho s tím, že budu mít po sezoně sto bodů. Počítal jsem s tím, že budu patřit k tahounům.

Zázemí se změnilo, kotel a řev jsou stejné

Co říkáte na úroveň druhé ligy?
První čtyři mančafty, ať jsme to my, Poruba, Hodonín a Šumperk by hrály důstojnou roli v první lize. Tyhle čtyři mančafty jsou na druhou ligou extrémně dobré. Všechny kluby by si zasloužily účast v první lize. Otázka je, co bude za další roky.

Změnil se nějak Lapač nebo lidé od dob, co jste na Vsetíně hrával extraligu?
Zázemí se změnilo, všechno kolem ledu a mantinelů je novější. Ale kotel a řev jsou stejné. Člověka to nabudí, vyhecuje. Doma se hned hraje lépe. Super je i nové osvětlení, které tady máme komfortně extraligové. Všude jde vidět. V první lize a i na některých extraligových stadionech se stávalo, že v pásmech byla tma. Možná je to tím, že do klubu vstoupil partner Robe, který vsetínský hokej dostal na úroveň. Už proto by si postup všichni lidé, co se pro to obětují, zasloužili. My jim to chceme vrátit.

Když jste se v létě rozhodoval, co bude dál, proč jste dal přednost Vsetínu před pražskou Slavií, o které se spekulovalo?
O zájmu Slavie mi dal vědět jen jeden agent. Nebyla to nabídka, kterou bych měl doma na stole. Pak jsem tam měl nabídky z Francie a Itálie. Ale mám desetiletého psa, nechtěl jsem ho nikde tahat po Evropě. Proto jsem zvážil, že zůstanu doma. V první lize připadal v úvahu jen lepší tým. Nakonec jsem se rozhodl pro Vsetín a asi jsem neudělal špatně. Ještě ale cíl není splněn. Až 14 dubna si řeknu, jestli to bylo dobře.

Tréninky jsou ostré, ale špičkové

Trenérem se stal váš dlouholetý spoluhráč Jiří Dopita. Změnil se s novou rolí kouče?
To vám potvrdí každý, kdo má za sebou úspěšnou kariéru, že se musel změnit. Být přísnější, dbát na věci, které vyžaduje. Dopi měl výhodu, že u týmu zůstal Jack (Luboš Jenáček – pozn. aut.), který tým znal. Vtáhl ho do toho. Oba jsou výborní trenéři, kteří si rozumí. Tam kde jsme, to je i jejich obrovská zásluha. Tréninky totiž vedou špičkově. Máme výhodu v tom, že jejich profesionalita je velká. Je jen na nás, abychom špičkové podmínky zúročili.

Váš spoluhráč Filip Čech se zkušenostmi ze Zlína mi říkal, že máte tréninky na extraligové úrovni, jaké dřív nezažil. Potvrdíte to?
Ano. Jsou ostré, nedovolí nám nic vypustit. Když se trenérům něco nelíbí, okamžitě zastaví cvičení a dostaneme vyhubováno. Navíc trénujeme dopoledne, což ostatní snad kromě Poruby nemají. Pak to jde znát.

Co konkrétně od vás vyžaduje?
Bavili jsme se už před sezonou. Když sem přicházel, něco jsme si řekli. Se Vsetínem jsem byl domluvený už dřív. Bavili jsme se o jeho představách, jak by chtěl hrát a co po nás bude vyžadovat. Je nás tady starších kluků víc, takže se zajímá, jestli se cítíme přetažení, nebo nám může naložit víc. Ale jinak jsem jasně řekl, že jsem do Vsetína přicházel s cílem pomoct vybojovat první ligu. Nikde se schovávat a hledat alibi nebudu. I on tady šel s tím, že bude pod tlakem daného cíle.

Vás hráče prověřené extraligou a těžkými boji by snad hokej ani nebavil bez nějaké zodpovědnosti, že byste si chodili jen „zahrát“, ne?
Hráči týmů mimo čtyřku mají hokej spíš jako doplněk k zaměstnání. My jsme do toho šli s tím, že postup byl pro nás výzva. Ale nějaký věk už také máme, přesto chceme ještě něco dokázat. Určitě nás to baví víc, když víme jasný cíl. Po základní části jsme jej všichni splnili na výbornou. Za chvíli začneme od nuly. Nikdo to za nás nevyhraje.