Když se ozval Vsetín, měl jsem jasno, vysvětluje posila ze zámoří Gajarský

„Amerika byla obrovská zkušenost, naučilo a ukázalo mi to hrozně moc věcí. Teď už je na čase se přesunout do dospělého hokeje,“ hlásí Gajarský, rodák a odchovanec z Kroměříže, který se hokeji vyučil v Brně.

Interes šestinásobného extraligového šampiona ho přesvědčil.

„Když jsem slyšel, že Vsetín měl o mě zájem, tak volba byla jasná. Vsetín je hokejové město a žije to tady neskutečným způsobem. Mají jedny z nejlepších fanoušků v republice. Už se nemohu dočkat, až budu moct před nimi hrát,“ těší se Gajarský, až vyjede na led za burácení zaplněného Lapače.

„Byl jsem tady před třemi roky, sezonu předtím, než jsem odcházel do Ameriky s Třebíčí. Jak už jsem zmínil, je to opravdu neuvěřitelné, co tady fanoušci dokáží udělat za atmosféru,“ vybavil si.

Zatím však není zcela jasné, jakou sílu bude mít nově poskládaný tým. Po odchodu dvanácti hráčů zůstalo jen torzo doplněné čtyřmi mladíky včetně Gajarského.

„Zatím se kádr skládá, takže je těžké říct, kdo jakou bude mít roli. Ale jsem mladý hráč, takže určitě chci hrát svůj hokej, což je přímočaře a důrazně,“ plánuje Gajarský, jenž se ze současných hráčů na soupisce nejlépe zná s dalším z navrátilců Jakubem Jenáčkem, proti kterému v mládežnických kategoriích často hrával.

Vsetín zahájil přípravu. Hrál se i fotbal

V pondělí se ve Vsetíně poprvé zapojil do tréninku pod vedením nového trenéra Jana Srdínka.

„Byl to sice teprve první trénink, ale myslím, že jsme všichni rádi, že už to začalo a můžeme se připravovat na nadcházející sezonu. Chceme dodržovat vládní nařízení, takže jsme rozdělení a budeme trénovat po skupinkách,“ přiblížil Gajarský.

O víkendu se už nastěhoval ve Vsetíně do bytu, v Americe vyspěl, osamostatnil se.

„Docela jsem si zvykl být sám, ale na druhou stranu je super být zase v Česku. Navíc, když moje rodina žije v Sazovicích, což je čtyřicet minut od Vsetína,“ pochvaluje si blízkou dojezdovou vzdálenost z obce nedaleko Zlína.

Kromě samostatnosti a jazyka si zvykl na každodenní boj o místo v sestavě.

„Na každý post máte prostě pět až šest dalších kluků, kteří čekají na šanci a pak ji už nepustí. Konkurence je tam naprosto neuvěřitelná a nutí vás to se zlepšovat každý den a přidávat si, aby vám nikdo místo nevzal,“ popisuje Gajarský.

„Nyní se chci soustředit na to, abych si svou pozici v základní sestavě zasloužil a stal se přínosným hráčem pro tým,“ plánuje Gajarský, jenž se ve Vsetíně potká s dalším z kroměřížských odchovanců – brankářem Jakubem Málkem.

„Jeho si ani moc nepamatuji. Ale třeba s Filipem Chytilem se znám dobře,“ připomněl mládežnický reprezentant svého vrstevníka a spoluhráče z kategorií národního týmu.

Bohaté vzpomínky na teenagerská léta mu už nikdo nesebere.

„Nejraději vzpomínám na oba tituly s Kometou – jak v osmé třídě i ve starším dorostu i juniorce. Nezapomenutelný zážitek byl, když jsme na mistrovství světa do 18 let zaskočili celý svět výhrou ve čtvrtfinále nad Kanadou a tak trochu jim vrátili porážku z finále na memoriálu Ivana Hlinky,“ dodal Gajarský.