Hokejový Vsetín sfoukne na pomyslném narozeninovém dortu osmdesát svíček. Už v sobotu od 17.30 hodin v rámci utkání proti Chomutovu se bude konat velkolepá oslava šestinásobného extraligového šampiona, stále nejúspěšnějšího klubu samostatné české extraligy.

„Letošní narozeniny slavíme celou sezonu. V sobotu se uskuteční jeden z vrcholů oslav. Chtěli jsme zápas udělat slavnostnější, takže nastoupíme ve speciální sadě dresů, pozveme legendy, jedna z nich vhodí slavnostní buly,“ naznačil v rozhovoru pro Český rozhlas Zlín Václav Trávníček, marketingový manažer VHK Robe Vsetín a organizátor oslav vsetínského hokeje. Půjde o Rostislava Vlacha, legendu klubu, bývalého útočníka a trojnásobného šampiona se Vsetínem.

„Chystáme i soutěže, přestávkový program, soutěže o různé ceny například o vstupenky na výstavu o historii vsetínského hokeje, která se koná na zámku. Fanoušci si připravili velkolepou choreografii, které bude mít asi 64 metrů a bude přes celou tribunu na stání. I na to se velmi těšíme,“ nemůže se dočkat dlouholetý publicista a novinář.

Přijdou i legendy

Kromě Vlacha nebudou chybět na Lapači ani další legendy, které obdržely pozvánku.

„My se snažíme, aby nechodili na jeden zápas sezony, kdy se nám to bude PR hodit, ale aby pouto bylo pevnější. To znamená, že celou sezonu nás navštěvují bývalí hráči, staří Zbrojováci, kteří ještě hráli na nezastřešeném Lapači. Na poslední utkání se byl například podívat Roman Čechmánek s Rostislavem Vlachem. Legendy jsme pozvali i na sobotní utkání. Uvidíme, kdo z nich účast příjme,“ je v očekávání Trávníček.

Ve speciálních retrodresech

Ačkoliv od roku 1993 patří ke Vsetínu zelenožluté barvy, výroční zápas odehraje ve speciálních retrodresech, kterým dominuje bílá, jejímž prostřednictvím VHK vzdává hold své zbrojovácké minulosti. Historickými barvami Vsetína byly totiž až do roku 1993 červená, bílá a modrá. Stávající identitu klubu reprezentuje na dresech zelená, žlutou klub povýšil na zlatou.

„Rozhodli jsme se pro určitou kombinaci. Jsme zvědavi, jak fanoušci tuhle změnu přijmou. Nám se moc libí, proto v nich odehrajeme nejen sobotní zápas, ale rozhodli jsme se, že vybereme další dva zápasy do konce kalendářního roku. Fanoušci se o termínech zápasů včas dozvědí. Dresy zároveň poputují i do aukce, která skončí před Vánoci a zájemci budou mít pro své blízké perfektní dárek,“ vysvětlil Trávníček. Peníze z dražby poputují na projekt in-line plochy na Lapači.

Začátky na fotbalovém hřišti

Úplně v prvopočátku hokeje ve Vsetíně se přitom na současném místě nehrávalo. Průkopníci totiž váleli na fotbalovém hřišti v Tyršově ulici u řeky Bečvy.

„Dodnes je tam fotbalové hřiště. Jen už se na něj nestříká led. Tam se hrálo od roku 1939 během druhé světové války až do roku 1964, kdy se vsetínští hokejisté přestěhovali na Lapač,“ popisoval Trávníček.

„Vznikla tam plocha s umělým ledem, který se stříkal. V roce 1967 se pořídilo zajistit mrazení. Hokejisté od té doby nebyli závislí, jaká je zima. I když nyní občas hořekujeme, že nám nemrzne a není sníh, i tehdy to bylo úplně stejné. Dejme tomu, že v půlce ledna byly teploty kolem patnácti až dvaceti stupňů, kolikrát se celá soutěž musela zrušit. Neměli totiž kde hrát,“ popsal Trávníček dnes nevídané okolnosti, se kterými předchůdci bojovali.

V roce 1985 pak dostal Lapač svou legendární prohnutou střechu. „Bylo to završení vývoje. V posledních letech, kdy je stadion v majetku města, dochází k postupné rekonstrukci v hodnotě asi padesáti milionů korun,“ připomněl Trávníček.

Kožené brusle s prvky železa

V hlubokém hokejovém pravěku brankáři chytali bez masek, další hráči neměli helmy. Měli na sobě místo dresů svetry včetně velmi skromné další výstroje.

„Viděl jsem brusle z té doby. Byly celé kožené s prvky železa. Jinak neměli na sobě nic,.Pokud ano, výstroj byla nemotorná, špatně se v ní bruslilo. Hokejky byly většinou z celého kusu dřeva. Dresy pokud byly, si vsetínští hokejisté půjčili od fotbalistů,“ popisoval vsetínský historik.

„Pan Jiří Parduba, svého času poslední žijící pamětník, mi říkal, že pouze jeden z hráčů dokázal zvednout puk nad led. Brankáři to měli jednodušší. Doba byla jiná. Nesmíme zapomenout, že byla válka. To znamenalo, že se nemohlo hrát pod umělým osvětlením, ale pouze za denního světla. Slunce zapadalo třeba už ve čtyři odpoledne. V dnešním čase by tak ani hrát nemohli. Nastoupili třeba v neděli v deset hodin, k tomu nestihli oběd, takže doma byli naštvaní. Byla to náplň volného času a s profesionálním hokejem, jak ho známe dnes, nemělo nic společného,“ dodal Trávníček.

Tak všechno nejlepší, Vsetíne.