VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Frolo se vrátil do Vsetína. Už jsem tady doma, přiznává

ROZHOVOR / Byl u toho, když se dvakrát přepisovaly klubové dějiny. Když v Plzni v roce 2013 i Litvínově o dva roky později slavili historický mistrovský titul.

25.5.2017
SDÍLEJ:

Tomáš Frolo. Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Pavel Čech

„O to je to cennější,“ pokyvuje 35letý obránce Tomáš Frolo, který se vrátil po dvanácti letech do Vsetína s vizitkou 645 zápasů (21 branek + 45 asistencí) v extralize a stal se jednou z posil prvoligového nováčka.

Byl pro vás návrat do Vsetína jasnou volbou?
Možnosti máte vždycky. Ale rozhodlo, že už jsem chtěl být doma. Vsetín je můj domov, mám tu postavený barák, rodinu. Tohle hrálo roli. Jsem tady už od juniorky, oženil jsem se tady. Považuju se za Valacha.

Za Vsetín jste naposledy hrával v sezoně 2004/2005. Co se změnilo?
Snad jen to, že Vsetín už není v extralize. Ale na zimák jsem chodil pořád, už když hráli ve druhé lize, občas jsem si s nimi zatrénoval. Ale co se týká prostředí, nezměnilo se téměř nic.

Takže jste pečlivě sledoval cestu za postupem?
Určitě. Vždyť David Vítek je můj švagr. Stejně jako žena i tchyně to sledovaly a prožívaly. I kdybych nechtěl, vsetínská euforie se ke mně dostane. Věděl jsem, co se tady děje.

Když si vybavíte váš příchod do Vsetína ze Zvolena na přelomu tisíciletí, jak se vůbec seběhl?
Hrál jsem první rok v juniorce Zvolena a chtěl jsem se posunout do lepší soutěže. V Čechách je určitě hokej na lepší úrovni. Agent mi řekl o této možnosti, byl jsem tady na zkoušce a tehdejší trenér Břetislav Kopřiva si mě už tady nechal. Dvě sezony jsem byl v juniorce a další tři v mužích. Měl jsem to domů kousek.

Asi na vás muselo Valašsko udělat dojem, když jste se usadil…
Když jsem přišel poprvé na hokej, udělalo to na mě obrovský dojem. Bylo mým snem zahrát si za chlapy s takovou atmosférou, což se mi později splnilo. Ale zase kulturní šok to pro mě nebyl. Ale bylo to něco jiného než u nás.

Tenkrát ve Vsetíně jste jako junior krátce potkal i Jiřího Dopitu. I on sehrál nějakou úlohu při vašem návratu?
Nějaké procento při rozhodování to sehrálo. Lepší trenérskou dvojici s Lubošem Jenáčkem tedy mít nemůžou. Jiří Dopita má obrovský respekt, což je u trenéra nejdůležitější. Hráči ho musejí brát a i trenérské kvality bezesporu má. Nikdy jsem pod ním jako trenérem nehrál, ale těším se na to. Mám rád, když je kouč přísný a on přesně takový je. To mi vyhovuje.

Spoustu jste toho odehráli i proti sobě. Jak si ho pamatujete jako soupeře?
V české extraligové historii asi nebyl lepší hráč, než je on, co se týká vítězství, vůdcovství a titulů. V soubojích v rohu měl přirozenou sílu, nešlo mu odebrat puk. Ale stejně jako jiným ani jemu jsem nic nedaroval. Nijak jsem nevnímal, že to je zrovna on.

Vsetínský hokej poté kvůli dluhům na jeden rok zmizel z hokejové mapy. Jak jste tenkrát celou situaci prožíval?
Určitě by mě to mrzelo víc, kdybych tady hrál a týkalo by se mě to. Tehdy jsem byl už v Českých Budějovicích. Ale i tak jsem to vnímal, jelikož od juniorky jsem tu už bydlel. Byla to škoda především pro lidi, kteří tady hokej mají rádi a rozumějí mu. Za ty roky mají ke klubu vztah, který se dědí z generace na generaci.

Na druhou stranu pokud tam byly nějaké nejasnosti a finanční problémy, pro hráče není příjemné, když nedostávají výplaty. Mohlo se to vyřešit i jinak, ale osobně jsem do toho problému moc neviděl. Slyšel jsem, že byli z extraligy vyloučni neprávem, ale beru to už jako fakt. Je dobře, že se klub restartoval a začalo se bez dluhů. Co se týká financí, dělá se to tady dobře, co jsem slyšel, nikomu se nic nedluží. A takhle by to mělo být. Přece každý, kdo chodí do práce, by chtěl dostat zaplaceno. Všechno zlé je pro něco dobré. Pokud peníze nejsou, nebudeme si hrát na bůhvíco a raději se uskromníme a budeme hrát první ligu.

Cítíte ve Vsetíně ambice i na extraligu, o kterých se mluvilo už před postupem do první ligy?
Zaslechl jsem to v televizi a četl v novinách. Nikdo vám neřekne, že se jde jen zachránit. I když nyní nehrozí sestup, je dobře, že majitel nechce, aby se klub v lize jen šolichal, ale chce hrát co nejvýš. Hrál jsem v klubech, kde se sice nahlas nic nevyhlašovalo, ale jak v Plzni, tak i v Litvínově jsme si pro titul šli. Nemusíte to ani vyhlašovat, ale ze všech kolem cítíte, že by to tak mohlo být. První ligu jsem moc nehrál, takže si neumím udělat obrázek, jak budeme opravdu silní. Ale do počtu nebudeme.

Zmínil jste své dva extraligové tituly s Plzní a v Litvínově. Na ně budete ze své extraligové dlouholeté kariéry nejraději vzpomínat?
A k tomu i na začátky na Vsetíně. To si pamatuje každý. A pak samozřejmě úspěchy. Pěkné to bylo i v Českých Budějovicích, kde jsme jeden rok vyhráli základní část a skončili třetí. Ale titul je nejvíc, toho si člověk váží.

Třeba toho památného gólu Martina Straky ve druhém prodloužení sedmého finále ve Zlíně v roce 2013, co?
(pousměje se) Kdyby někdo chtěl napsat takový scénář příběhu, stejně ho nenapíše. Právě v tom je sport krásný. Martin je největší plzeňská legenda, pro něj se vracel. Dělal v Plzni všechno možné od ledaře přes trenéra až po manažera. V Plzni titul nikdy dřív nebyl, splnil lidem přání. Martin je v Plzni polobůh.

Bylo to podobné i v Litvínově, kde se pro změnu dočkali po dlouhých letech Martin Ručinský s Jiřím Šlégrem?
Právě proto bych v tom viděl moc společného. Ani Martin neměl do té doby titul, stejně jako celý Litvínov. Jsem šťastný, že jsem mohl být u toho, když se vyhrál historický triumf s Plzní i v Litvínově. O to je to cennější.

Autor: Daniel Ostrčilík

25.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Deník nám fandí

DENÍK NÁM FANDÍ: Nový seriál představí sportovní týmy z regionu

Soutěžní svatební pár číslo 28 - Kristýna a Jiří Hrachovcovi, Zlín
3

Desáté kolo soutěže O nejkrásnější svatební pár Deníku pro rok 2017

Hladiš vyměnil Bobry za Drtiče. Do Hodonína ho zlákal Čechmánek

V kariéře měl pořádně našlápnuto. Prošel mládežnickými reprezentačními výběry, v sezoně 2014/2015 si ve Zlíně dokonce připsal jeden extraligový start.

Mozart vzpomínal v gobelínce na Bertramku

FOTOGALERIE / Nejsou zdaleka tak staré jako renesanční a barokní díla, která tady obvykle restaurují. Přesto byly ve špatném stavu a vyžadovaly nutnou opravu. 

Úpravnu vody v Podlesí napadli teroristé. Šlo o cvičení

FOTOGALERIE / V okolí vodárenského zařízení mezi Valašským Meziříčím a Jarcovou od neděle po tři dny hlídkovali ozbrojení vojáci. Chvílemi se ozývala střelba, stoupal barevný kouř z dýmovnic a přejížděla houkající auta policistů, hasičů a záchranky. Doprava na rušné silnici musela být na krátkou dobu zastavena.

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT