„Dostali jsme přes hubu,“ nevymlouval se po pondělním výprasku 3:7 v Ústí nad Labem 22letý Adam Hořanský, který svou premiérovou trefou v první lize v úvodu druhé třetiny korigoval na průběžných 1:3.

„Katastrofální výkon,“ nechápal ani hlavní kouč zeleno-žlutých Jiří Dopita, jehož tým prohrál potřetí v řadě. V sobotu doma podlehl v nájezdech Havířovu, minulý týden padl 2:5 na Kladně. A v pondělí dostal lekci na severu Čech.

„Je to teprve pátý zápas, půjde to nahoru, bude to lepší. Kdyby nás to potkalo v půlce sezony, bylo by to horší. Teď se s tím dá ještě něco dělat. Snad to tak bude,“ zůstává optimistou Hořanský.

Potíže však přetrvávají a náročným fanouškům Vsetína na sociálních sítích dochází trpělivost. Vsetínu se nedaří první třetiny. V pondělí ztrácel po dvaceti minutách 0:3.

„Byli jsme asi ještě v autobuse. Vstup do utkání nemáme dobrý. Musíme je zlepšit,“ burcuje Hořanský. „Nedokážu si to vysvětlit. Jsme na to nachystaní, první třetinu ale nefungujeme, jak bychom měli. Stejné to bylo i proti Kadani, vždycky je první třetina špatná,“ kroutí hlavou Hořanský.

Ano, i po jedenáctigólovém nášupu Kadani byli ve Vsetíně opaření z úvodní bezbrankové části.

„Někteří hráči k utkání přistupují lehkovážně a od toho se potom odvíjí celý zápas. První třetina bývá šílená,“ našel Dopita příčiny.

Jedním z důvodů může být i početná marodka. Vsetín se musel poslední dva zápasy obejít bez Tomáše Frola, Williama Mäkinena, Mitchella Theoreta, Tomáše Vávry a Vojtěcha Šilhavého.

„Jak se nám uzdraví, půjdeme nahoru,“ věří Dopita. „Určitě nám chybí, ale i v takové sestavě, v jaké jsme hráli v Ústí, bychom měli dělat body,“ nehledal sympaticky výmluvy Hořanský, jenž naskočil v první formaci vedle Ráce a Kuronena.

„Sedí nám to, rychlostně jsme na tom podobně. A s Romanem to jde skoro samo, umí nám to krásně dát,“ pochvaluje si Hořanský spolupráci.

Po 25 vteřinách druhé části si našel opuštěný kotouč a dotlačil ho za ústeckého brankáře Dlouhého. „Za gól jsem rád, ale raději bych ho vyměnil aspoň za jeden bod,“ štvala Hořanského vysoká porážka.

Aby ne, Hořanský patří mezi odchovance klubu, kteří už jako děti pamatují na Lapači extraligu.

„Byl jsem malý, s tátou jsem chodil, ale to si už moc nevybavuji,“ tvrdil Hořanský, který v juniorce oblékal dres rivala ze Zlína.

„Ve Vsetíně tehdy skončila extraliga juniorů a nechtěl jsem hrát jen první ligu. Měl jsem i jiné nabídky, ale dohoda se Zlínem byla rychlá, navíc jsem i se Vsetínem udržoval kontakt. Jezdil jsem jim tady pomáhat a pomalu dostával šanci v áčku,“ vybavuje si Hořanský druholigové časy.

Angažmá v Baťově městě mu však nabídlo i jiný pohled na hokej.

„Je to podobné v obou městech, ale ve Zlíně mají kluci víc možností, dvě ledové plochy a vlastní posilovnu. Jsou to drobnosti, jinak se moc neliší,“ tvrdí Hořanský.

„Líbí se mi, jak se hokej ve Vsetíně zvedá, jak to funguje, ale zatím je tým silný jen na papíře, musíme to potvrdit výsledky,“ burcuje Hořanský.

Začít musí už v sobotu proti Třebíči. Tentokrát už vážně od první třetiny…