Pechanec kopal hroby.

„Můj brácha je hrobař, tak mě občas vezme. Vykopat díru umí každý, ale těla bych asi vozit nemohl,“ usmíval se na jaře 2015 v rozhovoru s novináři Pechanec, když pomáhal Třinci v play-off.

Jeho tehdejší spoluhráč z AZ Robert Říčka pomáhal ve skladu s pneumatikami. Jednu dobu skládal i motorky a skútry. Jan Maruna zase pracoval jako hlídač objektu. Oba společně vykládali a nakládali kamiony.

„Člověk je rád za každou korunu, kterou si může přivydělat. Proto jsem byl také za brigádu rád,“ přiznal Pechanec po příchodu do Vsetína. Vždyť i tam ještě někteří hráči nedávno pamatují, když museli do roboty.

Pechanec však podrobněji svou minulost už rozebírat nechtěl.

„Tuhle věc bych nerad pitval a rozšiřoval. Nechci o tom moc mluvit,“ odmítl Pechanec, který si mezi nabídkami vybral angažmá na Lapači.

„Líbí se mi jak atmosféra, i zdejší vysoké ambice. Mám i dobré zkušenosti s trenérem Dopitou. Tohle všechno hrálo roli, proč jsem tady chtěl jít. Říkal jsem agentovi, že kdyby byl zájem, ať už řeší jen Vsetín. Obě strany se domluvily, dohoda byla rychlá,“ pochvaloval si Pechanec.

Podle něj je valašský klub mezi hokejisty atraktivní adresou.

„Mají tady jedny z nejlepších fanoušků. Je parádní hrát v takové atmosféře. Jako hostující hráči jsme tady rádi jezdili,“ vyzdvihuje bouřlivou kulisu.

Nosit dres šestinásobného extraligového šampiona se po jeho loňském postupu stalo velkou módou.

„Asi to tak bude. Nejlákavější jsou ty ambice, které jsou tady hodně vysoké. Proto mě to sem táhlo. Chci být v týmu, který konečně bude hrát špičku tabulky,“ burcuje hokejový šikula.

Reakci ortodoxních havířovských fanoušků, kteří mu mohou mít angažmá v dresu dlouholetého rivala za zlé, neřeší.

„O tomhle jsem s nikým nemluvil. Tohle všichni pochopí. Na Havířov jsem nikdy nezanevřel a snad ani oni na mě,“ věří Pechanec, který loňskou sezonu strávil v konkurenčním Frýdku-Místku.

Proto už má návrat na havířovský led v dresu soupeře za sebou.

„Poprvé to bylo zvláštní, ale další zápasy už byly v pohodě. Člověk to na ledě ani nevnímá,“ tvrdí Pechanec.

Podle něj z Frýdku-Místku, který je oficiální farmou extraligového Třince, blíž do extraligy neměl.

„Nepodíval jsem se tam za dva roky. Proto jsem chtěl udělat změnu v hokejovém životě. Extraliga je každopádně meta. Proto člověk hokej hraje, aby měl nejvyšší cíle. Extraliga mě strašně láká, proto věřím, že tam naskočím,“ je odhodlaný Pechanec.

Rozdíly mezi oběma soutěžemi se už prý zužují.

„Ty jsou minimální. První liga je rychlejší, ulítanější, extraliga je svázanější strategií a takticky. Rozdíly jsou minimální, ty dělá jen kvalita jednotlivých hráčů,“ podotkl technicky založený Pechanec.

„Snažím se hrát chytrý hokej. Ale ani fyzický mi nevadí, mám rád tvrdou hru. Na tu mou výšku mi nevadí,“ reagoval 175 centimetrů vysoký a 70 kilogramů vážící útočník.

V extralize odehrál celkem 15 zápasů, z toho pouze tři v dresu Zlína v předminulé sezoně, kde byl v rámci střídavých startů z Havířova.

„Vyvinulo se to tak, že mě Havířov vyměnil za Petra Kanka do Frýdku-Místku, tím pádem se mi střídavé starty v té chvíli změnily ze Zlína do Třince. Bohužel, tak to v hokeji chodí,“ ví Pechanec.

Právě v Třinci poznal současného kouče Vsetína Jiřího Dopitu.

„Mám s ním jen dobré zkušenosti. Je to přísný, ale spravedlivý trenér. Vedl mě jen v play-off. Je to ikona českého i vsetínského hokeje, má neskutečný respekt. V hokejovém životě něco dokázal,“ připomněl Pechanec olympijského vítěze z Nagana, trojnásobného mistra světa a sedminásobného mistra české extraligy v dresu Vsetína, Olomouce a Pardubic.

To on má bývalému hrobaři dodat nový impuls.