Betlémy stoličkový i vánočkový

V průběhu své umělecké tvorby vytvořila Alena M. Kartáková společně se svým manželem Pavlem celou řadu betlémů. Jsou velice osobité a často mají humorný podtext. Je mezi nimi například vánočkový betlém, houpací betlém, cestovní betlém, betlém v lucerně nebo porcelánový džbán-betlém, který má ve svých sbírkách Regionální muzeum v Teplicích. Bronzové ocenění si odvezla z mezinárodní soutěže tvůrců betlémů za svůj stoličkový betlém.

Magické propojení psa a člověka v reálném životě
Neuvěřitelný vztah člověka a psa. To je Kopernikk a Sitka

Stolička byla vzpomínkou paní Aleny na dětství, kdy stávala v kuchyni u kachlových kamen. Při stěhování putovala společně s ní až skončila v sochařské a keramické dílně Kartákových. Když dosloužila, vdechla jí výtvarnice nový život tím, že do stoličky udělala betlém s malbou na poklopu. Ten si mohou prohlédnout až do konce prosince návštěvníci její v pořadí už 25. vánoční výstavy, které pořádá na Zámeckém náměstí v Teplicích. Výstava v kostele sv. Jana Křtitele má název Stříbrný advent a je průřezem její tvorbou.

Za stoličkový betlém získala autorka na mezinárodní soutěži tvůrců betlémů betlémů v Jindřichově Hradci ocenění „Bronzový nožík Tomáše Krýzy“.Za stoličkový betlém získala autorka na mezinárodní soutěži tvůrců betlémů betlémů v Jindřichově Hradci ocenění „Bronzový nožík Tomáše Krýzy“.Zdroj: Deník/Zdeněk Traxler

Je tu, i když odešel

Letošní výstavu musela paní Alena připravit poprvé bez manžela a své životní opory, výtvarníka a sochaře Pavla Kartáka, který v lednu zemřel. „Cítím, že i když Pavel odešel, je tu stále s námi. Myslím, že by měl radost,“ říká výtvarnice, která má pořád energie a elánu na rozdávání. I když vždy tvrdila, že keramická tvorba je dřina a bez manžela by žádná výstava nebyla, nejen že ji dokázala uspořádat, ale už plánuje na příští rok další. „Vím, že jsem každý rok říkala, že už je to vážně poslední výstava. Jenže pak se oklepu a už v lednu mám název té další, na kterou se začnu těšit," říká s tím, že práce ji nabíjí a má radost, když svojí tvorbou někoho potěší.

Alena a Pavel Kartákovi.Alena a Pavel Kartákovi.Zdroj: Deník/Zdeněk Traxler

Piplali ho jako dítě

Veliký porcelánový betlém býval součástí jejich výstav jedenáct let a každý rok do něj přibyla nějaká nová postavička. K šesti desítkám figur, z nichž každá má své jméno, patří i dvacet zvířecích jako ovečky, pes nebo kočka. „Ten betlém je takové naše další dítě, které jsme si v průběhu let vypiplali,“ shodovali se Kartákovi. V betlému tak nechybí dudák, perníkářka, pastýř Diviš, ponocný se psem, čtyři drbny i se slepicí v košíku, pěvecký sboreček Zlatohlávci s panem učitelem Bártou, zapkšlá babka Amálka nebo třeba matrikář Picmaus s husím brkem v ruce. „Někdo přece musel zapsat, co se v betlémě odehrálo,“ vysvětlila jeho přítomnost paní Alena.

Brazilský nadšenec proměňuje fotografie Měsíce v umění
Dokonalé snímky Měsíce. Brazilec si hraje s kompozicí, jeho fotky obdivuje svět

Betlém se stal i námětem knihy Český betlém, kterou svojí poezií doplnila Alena Melicharová. Společně vydaly také knížku Okna a domovní znamení. „Němý film měl své kouzlo, které se znásobilo příchodem zvuku. Podobně figurky Aleny M. Kartákové ožily díky milým textům, které mohou číst děti i dospělí, věřící i nevěřící a každý si najde v knize to své, co ho naplní příjemným pocitem v době, která přeje spíše zbraním než múzám,“ napsal v předmluvě knihy Český betlém senátor Jaroslav Kubera.

Betlém si Kartákovi piplali jako další dítě.Betlém si Kartákovi piplali jako další dítě.Zdroj: Deník/Zdeněk Traxler

Ráda kombinuje materiály

Práce s porcelánovou hmotou, vymýšlení a tvorba nových věcí paní Alenu stále baví. Ráda také kombinuje materiály, takže keramiku spojuje se sklem nebo s dřevěnými sokly, byť to je dost komplikované na převoz. Vyzkoušela si také ilustrace, ve kterých používala vrstvený papír. Její miniaturky, jako jsou závěsní ptáčci, zvonky, kočičky, ovečky nebo kapříci, jsou naprosto nezaměnitelní. Stejně tak městečka jako svícny. “Na Vánoce jsem dostala dubová prkénka a přemýšlela, jak je využít. Pak jsem na jedno narazila Pavlovu čepici, a byl to Řezník,“ popsala autorka, jak vznikl cyklus dvaceti originálních portrétů s pokrývkami hlavy nazvaný Potomci Adama a Evy.

„Mám z toho radost, když lidé přijdou a třeba deset minut stojí před betlémem a tiše rozjímají. Mě to nabíjí, i když je to velká dřina. Jeden můj sběratel mi řekl, že jsem jako Lada v sukni. To mě potěšilo,“ říká stále usměvavá Alena M. Kartáková.

Alena Marie Kartáková se s manželem, malířem a sochařem Pavlem Kartákem seznámila na umělecké škole v Uherském Hradišti a v roce 2019 oslavili zlatou svatbu. Vlastní uměleckou tvorbou se autorka zabývá od roku 1974. Od roku 1999 spolupracovala se svým manželem, který zemřel 23. ledna 2022. Svou tvorbu představila na 80 autorských výstavách a na 84 kolektivních výstavách. Její práce naleznete v soukromých sbírkách a v galeriích v České republice, ale i v zahraničí. Nejvíce děl má ale paní Alena doma. Strašně nerada se s nimi totiž loučí.