Superpotraviny jsou hit, o jejich mimořádných účincích se mluví dnes a denně. Tento pojem se začal šířit až na počátku 21. století v souvislosti s rostoucí oblibou zdravého životního stylu a rychle se zabydlel v našem slovníku. Přitom neexistuje oficiální definice, nejde ani o vědecký, ani o lékařský termín.

Podle Oxfordského slovníku se jedná o „výživově bohatou potravinu, která je považovaná za zvláště prospěšnou pro zdraví, tělesnou a duševní pohodu“. Nikde není psáno a dáno, co všechno musí potravina obsahovat a splňovat, aby mohla dostat předponu „super“. Téměř vždy je ale jejich společným znakem fakt, že pocházejí ze zemí mimo Evropu.

Jde o chytrý marketingový tah, někteří odpůrci tohoto trendu říkají supermarketingový. Podle studie YouGov si 61 procent lidí ve Velké Británii pořídí některé jídlo jen proto, že je označeno přízviskem superfood. Také u nás ve velkém nakupujeme potraviny a suroviny, které jsme ještě nedávno ani neznali: i v menších obchodech najdeme avokádo, acai, goji, quinou, chlorellu a spirulinu, kokosovou vodu a další a další exotické zázraky. V regálech s pečivem běžně leží chléb s chia semínky atd.

Místo acai a chia mrkev a třešně

S rostoucí oblibou superpotravin stoupá i jejich kritika. Jeffrey Blumberg, profesor výživy na Tufts University v USA, říká, že marketing superpotravin může způsobovat zmatek v hlavách spotřebitelů, protože toto slovo evokuje, že jsou lepší než jiné potraviny. „Superfood může ale znamenat, cokoliv chcete,“ upozorňuje. „Každé jídlo je jedinečné a bobule goji a semena chia jsou v pořádku – ovšem jsou to jen další potraviny. Jablka, pomeranče a banány se tak neoznačují, i když jsou stejně výživné,“ dodává.

Profesorka Karin Michelsová, která přednáší na univerzitě v německém Freiburgu a americkém Harvardu, jde se svou kritikou ještě dál. Tvrdí, že vychvalovaný kokosový tuk vůbec není zdravý, ale naopak škodlivější než vepřové sádlo či tradiční máslo, a chia semínka, acai či prášek matcha sice nejsou škodlivé, ale neefektivní. Živiny, které se v nich nacházejí, jsou podle ní mnohem dostupnější v běžné zelenině či ovoci, jako jsou mrkev, třešně a meruňky.

Také výživová poradkyně a potravinářská technoložka Ing. Veronika Hanzlíková, která na podzim vydá knihu Příběhy českých superpotravin, je přesvědčena o tom, že naše potraviny jsou srovnatelné s těmi exotickými.

„Samozřejmě některé exotické superpotraviny nenahradíme jednou potravinou, ale když budeme jíst pestře z těch našich, nemusíme vůbec sahat po nějakých cizokrajných. I u nás najdeme potraviny, které nám přinesou prospěšné tuky, dostatek bílkovin a zdravých sacharidů,“ zdůrazňuje s tím, že ona osobně za superpotravinu považuje takovou, která je oproti jiným výjimečná obsahem některých živin, vitaminů, enzymů nebo třeba zdravotními účinky.

„Samozřejmě na každé potravině se dá najít něco výjimečného, obzvlášť u ovoce a zeleniny, ale z mého pohledu se dají najít superpotraviny i v tucích nebo mezi ně patří ocet,“ vysvětluje.

Bonusů je spousta

Můžeme to také otočit: je vůbec něco, co se nedá takto efektně nazvat? „Každá potravina se z určitého pohledu dá zařadit mezi superpotraviny,“ směje se Veronika Hanzlíková. „Ale existují takové, na kterých se jednoznačně shodneme. Když jsem se ptala čtenářů na svém blogu, které potraviny považují za ty super, často se opakovalo – brokolice, ořechy, borůvky, rakytník, med, šípky a kysané zelí. Já osobně tam řadím také už zmiňovaný ocet, med, máslo a sádlo.“

Právě vepřové sádlo loni – pro mnoho lidí překvapivě – umístila britská BBC na osmou příčku žebříčku 100 nejzdravějších potravin. Vycházela ze studie korejských vědců, kteří zhodnotili 1 000 nejrůznějších položek. V odůvodnění stálo, že jde o „dobrý zdroj vitaminů skupiny B a minerálů, vepřové sádlo je přitom méně nasycený a zdravější tuk než sádlo jehněčí nebo hovězí.“

„Sádlo je zbytečně ,poplivaná‘ potravina kvůli obsahu kalorií. Přitom se dá použít jako nejlepší mast na ekzémy a jizvy a dokonce obsahuje v malém množství i prospěšné omega 3 mastné kyseliny. Nepřepaluje se a při tepelné úpravě tam nevzniknou škodlivé látky jako v některých jiných tucích s nižším bodem zakouření,“ vyzdvihuje jeho přínos odbornice na výživu, jež na webu veronikahanzlikova.cz nabízí několik svých e-booků a e-knihu 10 klíčů k tajemství potravin aneb Jak nesednout na lep potravinářskému průmyslu.

Pokud se rozhodneme odklonit od exotických superpotravin a více se zaměříme na ty české, přinese nám to spoustu bonusů. Odborníci se shodují, že pro naše tělo je vhodnější konzumace plodin, které rostou v našem blízkém okolí a které můžeme jíst hned po sklizni (exotické se trhají ještě nezralé). Také jsou výrazně levnější. A nezanedbatelné je i ekologické hledisko: necestují na náš talíř přes celou zeměkouli.

Avokádo jako palmový olej?

Na příkladu avokáda je ostatně krásně vidět, co vyzdvihování jednoho exotického produktu do výšin může způsobit. O jeho přínosu pro naše zdraví se mluví až příliš, jeho výrazná barva ho předurčila k pozici nejfotogeničtějšího ovoce, a tak je Instagram zavalen snímky všemožných pokrmů z něj připravených. Bistra a kavárny, které by nenabízely toast s avokádem, by se dobrovolně připravovaly o zákazníky, a už i v Praze funguje restaurace, jejíž jídelní lístek je postaven jen a jen na šišatém ovoci.

Jeho spotřeba po celém světě neustále roste a s tím ruku v ruce také cena. A tak se z jeho pěstování nejen v Jižní Americe, odkud tato suodlesňováperpotravina pochází, stal výnosný byznys. Je natolik lukrativní, že se do něj zapojily i mexické drogové gangy. Hruškovci přelahodnému, jak se jmenuje strom, na němž avokáda rostou, tak musí udělat místo jehličnaté lesy. Jen v letech 2000 až 2010 zmizelo v mexickém státě Michoacán 690 hektarů lesního porostu. Ustupování lesů ohrožuje motýlí druh monarcha stěhovavý, který zde přezimuje.

Navíc stromy potřebují velké množství vody. K produkci jednoho kilogramu avokáda je podle britských novin The Guardian třeba 2 000 litrů vody, což je čtyřikrát více, než u kilogramu pomerančů a desetkrát více, než u kilogramu rajčat. V Chile lidé na mnoha místech nemají dostatečný přísun vody, ovšem pěstitelé avokáda na zalévání plantáží nešetří. Stále se rozrůstající plochy s hruškovcem způsobují problémy i v Africe…

O avokádu se tak začíná mluvit jako o novém palmovém oleji, kvůli němuž dochází k masivnímu ní v jihovýchodní Asii, což má dopad na mnoho živočišných druhů a rovněž nemalý vliv na globální oteplování. Paradoxem je, že na avokádu si pochutnávají mnozí odmítači všeho, co obsahuje jen trochu palmového oleje.

Zkusme to jako babičky

Právě začíná sezona, kdy budou postupně dozrávat lahodné plody naší přírody. Každý druh nám něco prospěšného přináší, třeba maliny, které natrháme na cestě pod lesem, mají přímo léčebný vliv na naši psychiku. Vraťme se do dob našeho dětství, kdy nás babička vyslala s plecháčkem pro pár malin, borůvek nebo ostružin, aby pak upekla ten nejlahodnější koláč. A my přišli s umazanýma rukama a hlavně pusou, protože kdo by odolal… Spojíte tak dvě užitečné věci dohromady: projdete se přírodou a ještě si pochutnáte na zdravé plodině.

„Z ovoce považuju za základní superpotraviny borůvky, maliny, hrušky, rybíz, ostružiny. Ze zeleniny jsou to brokolice, chřest, dýně, zelí, rajčata, česnek, cibule a červená řepa. Z těch ostatních třeba řeřicha, houby, šípky, lněné a konopné oleje a semínka, vlašské ořechy,“ vyjmenovává Veronika Hanzlíková své favority.

Není také od věci vrhnout se na pěstování – i vzhledem k tomu, že kvůli změně klimatu a předpokládanému přibývajícímu suchu budou ceny v obchodech růst. Hlavní předností ale je, že víme, kde ovoce či zelenina rostou a čím je ošetřujeme. Můžeme si na nich pochutnat bezprostředně po sklizni, což je to nejlepší, co můžeme pro své zdraví udělat. Výhodu samozřejmě mají ti, kteří vlastní (nebo si pronajímají) zahrádku, ale něco vypěstovat se dá i na balkoně nebo okenním parapetu.

Stále více také vznikají tzv. komunitní zahrady – třeba mezi paneláky. Spousta toho roste na veřejných prostranstvích a v lesích, něco můžeme nakoupit od prověřených farmářů… A pokud vše nespotřebujeme, je ideální vytvořit si zásoby na další měsíce, jako to dělávaly naše babičky. V zásadě je nejlepší i v dnešní době postupovat jako ony – s tím, že my máme navíc mrazák.

Schovat si kus léta

„Záleží na druhu zeleniny a ovoce. Určitě skladujte kořenovou zeleninu v chladu, ideálně ve sklepě. Rajčata, česnek a cibuli v suchu, ale ne velkém chladu. Ani jedno rozhodně nepatří do ledničky,“ říká k hlavním zásadám uchovávání Veronika Hanzlíková. A pokračuje: „Když už, tak si je usušte třeba do zeleninových směsí. Kořenovou zeleninu můžete zamrazit.“ Ovoce jako jablka a hrušky vydrží také uskladněné v tmavé a chladnější místnosti docela dlouho.

„Ale maliny a borůvky doporučuju konzumovat ihned, případně zamrazit nebo z nich třeba udělat domácí přesnídávky nebo marmeládu,“ zmiňuje další možnost. „Ovoce i některé druhy zeleniny taky můžete usušit. Zeleninu nakládejte, nebo ji zkvašte. Kvašená zelenina je ještě prospěšnější, než ta syrová,“ podotýká.

Nic tak nemusí přijít nazmar, i když je to samozřejmě práce. Ale až si v zimě dáte vlastnoručně vyrobený džem, křížaly nebo naloženou zeleninu, vrátíte se na okamžik do nejkrásnějšího období roku. A nebudete muset kupovat jahody bůhvíodkud, jablka postříkaná kdečím ani rajčata, co nikdy neviděla slunce…

10 darů naší přírody

Využijte letošní sezonu pro sběr superpotravin z našich zahrádek a lesů. A uchovejte si jich co nejvíc na zimu. Jak nejlépe na to, radí Ing. Radka Langová, Ph.D.

BORŮVKY
Vysoký obsah antioxidantů včetně vitaminu C působí v našem těle jako ochranný štít před volnými radikály, viry a bakteriemi. Jsou tedy prevencí mnoha nemocí, lékem a podpůrným prostředkem při rekonvalescenci. Pomáhají při chřipce, angíně, bronchitidě, rýmě a jiném infekčním a zánětlivém onemocnění sliznic. Mají schopnost zlepšovat a udržovat náš zrak, jsou vhodné při střevních potížích, kolikách, průjmu a otravách jídlem. Čistí ledviny a močové cesty a pomáhají léčit případné infekce v této oblasti. Zbavují tělo škodlivin a zlepšují funkci lymfatického systému. Jsou vhodné pro diabetiky.

Tip: Zkuste čaj z borůvkového listí. Užívá se při střevních a žaludečních potížích a také jako prostředek mírného snižování hladiny cholesterolu a cukru v krvi. Při vnější aplikaci zmírňuje projevy lupénky a kožních nemocí.
Jak uchovat: „Vhodnou metodou je zmrazování, sušení, případně z nich můžeme vyrábět kompoty nebo džemy.“

VLAŠSKÉ OŘECHY
Jsou skvělým zdrojem vysoké koncentrace nenasycených tuků, kvalitních bílkovin, vitaminů skupiny B, zinku, mědi, železa a manganu. Jejich pravidelná konzumace v menší porci (max. dvě hrsti vyloupaných plodů) vede ke snížení hladiny cholesterolu v krvi, regulaci krevního tlaku, snížení rizika infarktu, zvýšení potence a zlepšení nálady. Díky vysoké hodnotě vitaminu E jsou řazeny mezi top 10 antioxidačních potravin. Zklidňují nervy, chrání tělo před buněčným poškozením, mají protizánětlivé účinky, přispívají k prevenci kardiovaskulárních chorob i rakoviny. Díky vitaminům skupiny B prospívají pokožce, vlasům a nehtům.

Tip: Starší ořechy namočte na den do vody a dvakrát-třikrát ji vyměňte. Budou pak jako čerstvé.
Jak uchovat: „Ořechy ve skořápce je vhodné nechat usušit na slunci a potom je skladovat na suchém, chladném a tmavém místě. Vhodnou metodou uchování vyloupaných vlašských ořechů je zmrazování. Případně zavařování do sklenic.“

JABLKA
Více než 84 procent jejich obsahu tvoří voda, uhasí tak žízeň a díky ovocným kyselinám osvěží. Obsahují málo kalorií, ale mnoho živin: např. vápník, hořčík, vitamin C a draslík, který hraje důležitou roli při zásobování mozku kyslíkem, funkci ledvin a svalů. Vláknina podporuje vyprazdňování, čímž pročišťuje střeva a působí proti rakovině tlustého střeva. Pomáhá při bolestech hlavy. Kyselá jablka podporují činnost střev (hodí se při zácpě), sladká sypká naopak zachraňují při průjmu. Doporučuje se jíst několik jablek denně při chřipce, nachlazení, horečce a kašli. Upravují krevní tlak, hladinu cholesterolu i cukru v krvi, léčivě působí na srdce, zuby a kůži, imunitní systém a nervovou soustavu. Díky obsahu železa jsou vhodná při chudokrevnosti.

Tip: Mnoho cenných vitaminů a minerálů se nachází těsně pod slupkou, proto je lepší jíst jablka neoloupaná.
Jak uchovat: „Čerstvá můžeme v zimě uchovávat na tmavém, chladném místě s vyšší vlhkostí vzduchu, případně je zpracovat například sušením nebo zavařením. Nevhodnou metodou v případě této plodiny je mrazení.“

ČESNEK
Obsahuje mnoho prospěšných látek jako vázané silice, sloučeninu aliin, vitaminy A, B1, B2, C, mnoho minerálních látek, látky na principu inzulinu, peptidy, lektiny, flavonoidy, polysacharidy, selen či jód. Zvyšuje odolnost organismu (bojuje proti virům, bakteriím, plísním a parazitům), posiluje imunitu. Pomáhá při nachlazení, onemocnění dýchacích cest, zahlenění a astmatu. Z těla odstraňuje parazity, roupy, škrkavky. Reguluje krevní tlak, snižuje cholesterol i cukr v krvi. Působí jako přírodní antibiotikum a snižuje riziko výskytu rakoviny.

Tip: Konzumace česneku účinně odpuzuje hmyz. Pokud už vás něco štípne, potřete si štípanec rozmačkaným stroužkem.
Jak uchovat: „V palicích ho můžeme uchovávat na suchém, chladném místě (ne v lednici). Vhodnou metodou zpracování je sušení plátků česneku.“

MALINY
Díky obsahu vitaminu C posilují imunitu, vitamin A zabraňuje změnám očí, které způsobují šeroslepost a zákaly. Působí také proti stresu a migréně. Minerální látky fosfor a železo pomáhají při krvetvorbě, správné funkci srdce a nervové soustavy, vápník se zase stará o zdravé kosti a zuby. Obsažené třísloviny pomáhají čistit střeva a odvádějí z těla přebytečné tekutiny, antioxidanty chrání tělo před rakovinou. Jsou cenné při léčbě horeček, zánětlivých infekcí a revmatismu. Snižují krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Jsou doporučovány při léčbě chudokrevnosti a při ranních nevolnostech těhotných žen. Vhodné jsou i při ženských potížích spojených s menstruačním cyklem.

Tip: Využijte léčivou sílu malinového listí. Nasušte ho a čaj používejte po celý rok při nachlazení, průjmových onemocněních nebo při zánětech ústní dutiny.
Jak uchovat: „Vhodnou metodou je zmrazování, případně z nich můžeme vyrábět kompoty nebo džemy.“

RAJČATA
Obsahují mnoho účinných látek jako vitaminy (A, B, C, E nebo K), minerály (draslík, železo, fosfor, vápník či hořčík), vlákninu a karoten. Zpomalují stárnutí, snižují hladinu cholesterolu a krevní tlak, zlepšují funkčnost mozku, posilují imunitu. Podporují trávení a vyprazdňování, ale také působí proti krevním sraženinám, podílí se na zdraví kostí a mají kladný vliv rovněž na zrak (především chrání před šedým zákalem a věkem podmíněnou makulární degenerací).

Tip: Lykopen, silný antioxidant, se nachází hlavně ve slupce a těsně pod ní, proto je lepší rajčata neloupat.
Jak uchovat: „Vhodnou metodu zpracování rajčat na zimu může být sušení nebo například zavařování.“

RYBÍZ
Vysoký obsah vitaminu C, karotenu, retinolu, vápníku a jiných nezbytných živin posiluje naši imunitu. Může výrazně pomoci při léčbě mnoha nemocí, například nachlazení, virových a bakteriálních infekcí, jako jsou chřipka, záněty dutin a infekce sliznic, bronchitida, angína apod. Karoteny urychlují obnovu sliznic a chrání je, jsou tedy skvělé i při rekonvalescenci. Vitamin A pomáhá při tzv. šerosleposti. Poměrně vysoký obsah rutinu v rybízu udržuje naše cévy v dobrém stavu a zlepšuje průchodnost krve.

Tip: Jedna bobulka obsahuje až 2 mg vitaminu C, takže denní doporučenou dávku céčka pokryje 40 bobulí.
Jak uchovat: „Vhodnou metodou je zmrazování, případně z něj můžeme vyrábět kompoty nebo džemy.“

DÝNĚ
Dužina obsahuje téměř 90 procent vody, vlákninu a poměrně málo sacharidů, je to tedy dietní potravina. Tím, že je v ní hodně hořčíku, draslíku, mědi, selenu, sodíku, chlóru, železa, zinku, vitaminů C a A a dalších zdraví prospěšných látek, posiluje imunitní systém, uklidňuje nervy, napomáhá správné činnosti srdce, snižuje hladinu tuků v krvi, podporuje správnou funkci slinivky, pozitivně působí při chorobách ledvin, revmatismu, dně a ateroskleróze.

Tip: Semínka z dýně nevyhazujte, zbavte je dužiny, rozložte na plech a vysušte v troubě.
Jak uchovat: „Lze ji dlouhou dobu skladovat na suchém, chladném, tmavém místě (ne v lednici) bez toho, abychom ji museli nějakým způsobem zpracovávat. Možností zpracování na zimu může být i zavařování, sušení, případně i mrazení.“

BRUSINKY
Jejich příznivý účinek na močové ústrojí je všeobecně znám, ale stejně jako dokážou zabránit bakteriím přilnout ke stěnám močových cest, tak působí i v dutině ústní. Zamezují tvorbě zubního kazu. Mohou pomoci při některých nemocech žlučníku a léčbě cukrovky. Díky vysokému obsahu živin a antioxidantů pozitivně ovlivňují imunitu a zpomalují stárnutí. Přispívají ke snížení hladiny cukru v krvi a zvyšují podíl tzv. „hodného“ cholesterolu.

Tip: Nemusíte za nimi do lesa, rostlinky si lze vypěstovat na zahradě i v květináči za oknem.
Jak uchovat: „Vhodné metody jsou zmrazování a sušení, případně z nich můžeme vyrábět kompoty nebo džemy.“

RŮŽIČKOVÁ KAPUSTA
Je bohatá na antioxidačně působící vitamin E, díky vysokému podílu vitaminů skupiny B je výborným lékem na nervy. Pomáhá při únavě, vylepšuje soustředění, zvyšuje imunitu. Pomáhá s otoky, zadržováním vody v těle, dnou a revmatismem. Vysoký obsah vlákniny prospěje našemu zažívání.

Tip: Musí se vařit krátce, jinak vynikne její sirná vůně, kvůli níž ji lidé často zatracují.
Jak uchovat: „Lze ji sklízet i v zimě, protože této zelenině nevadí mráz. Nejvhodnější metodou uchování je tedy samozřejmě mrazení.“

Názor odborníka

Odpovídá Ing. Radka Langová, Ph.D., z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity v Brně

Která metoda uchování a zpracování ovoce a zeleniny v domácích podmínkách je nejlepší (resp. nejšetrnější), aby se zachovalo co nejvíce vitaminů a minerálů?
Nelze jednoznačně říci, která konzervační metoda je nejvhodnější. Z hlediska zachování nutričních složek se jeví jako vhodná metoda zmrazování, kdy ještě můžeme využít doplňkových metod, jako je například vakuové balení nebo blanšírování zeleniny před zmrazením. To by mělo proběhnout co nejrychleji, aby se vytvořilo co nejméně velkých ledových krystalů. Další vhodnou metodou je sušení, u něhož je důležité, jakou teplotu a dobu sušení použijeme – při vyšší teplotě mohou ovoce a zelenina ztrácet některé cenné nutriční složky. Při tomto způsobu konzervace je důležité následně uchovávat usušené potraviny ve vzduchotěsných obalech, aby nedocházelo k opětovnému nasávání vlhkosti. Jinou možností, jak uchovat ovoce nebo zeleninu při zachování nutričních látek, může být fermentace, případně nakládání do cukru, soli, kyselin (citronová, vinná, octová…) nebo jejich směsí. Nejtradičnější metodou zpracování ovoce a zeleniny je pravděpodobně zavařování, které se z hlediska zachování nutričních složek jeví jako méně vhodné – může docházet k jejich ztrátě. Samozřejmě záleží na zvolené teplotě a době zavařování, přičemž k nutričním složkám se působení vyšší teploty po kratší dobu chová šetrněji, než použití teploty nižší s delší výdrží.

Na co dávat při zpracování pozor?
Ovoce a zelenina by se měly zpracovávat především zralé. Plody by měly být před zpracováním hygienicky nezávadné. To znamená, že bychom měli vyřadit ty, které jsou nějakým způsobem poškozené, nahnilé, plesnivé apod. Dále je vhodné plody před zpracováním omýt a zbavit je tak případných nečistot.