„Je to velká výzva, na kterou se těším. Původně jsem měl v plánu ještě jednu dvě sezony hrát, o to větší motivaci mám nyní s týmem dosáhnout na nějaký úspěch. Nejlépe už nyní - ve středečním pohárovém finále,“ netají se 34letý odchovanec zuberské házené.

Jak dlouho jste nabídku na trénování zvažoval? Co vás přesvědčilo?

Nabídka klubu mě hodně překvapila, nečekal jsem to! Ano, do budoucna jsem měl trenérské ambice, i proto jsem během uplynulých let studoval potřebné licence, ale pro další měsíce jsem měl plány jiné. Jednání s klubem však byla rychlá a seriózní, během necelého měsíce jsme si plácli.

Překvapilo vás rozhodnutí trenéra Dávida po třech letech v Zubří skončit?

Všichni jsme věřili, že s námi absolvuje ještě jednu sezonu, i pro vedení klubu bylo prodloužení spolupráce prioritou. Rozhodnutí pana Dávida však všichni respektujeme a v návaznosti na to se muselo rychle jednat. Klub chtěl uvolněné místo zaštítit z vlastních zdrojů, áčkových trenérů, a i proto asi padla volba na mě. (úsměv)

Budete navazovat na práci Petera Dávida nebo chystáte zásadní změny?

Rozhodně nebudu pálit mosty, navážu na práci jednoho z nejúspěšnějších trenérů. Mám svou vizi, co jsem viděl ve Francii, ale budu navazovat na rozdělanou práci a rozšiřovat někde jinde.

S kým jste vaši změnu sportovní etapy diskutoval?

Samozřejmě s nejbližšími, manželkou, taťkou a také trenéry, které respektuji a něčím si prošli, například Janem Bašným. Nejvíce konstruktivních a faktických připomínek měl pochopitelně taťka, který si téměř vším v házené prošel – úspěšně hrál, trénuje a byl i ve vedení. Jeho poznámky byly pozitivní i negativní, ale všichni samozřejmě nechali rozhodnutí na mě.

Aktuálně jste hráčem, oporou Zubří. Po sezoně tedy definitivně balíte svou úspěšnou kariéru?

Ano, jinak by to ani nešlo. Nechci kombinovat hraní a trénování, snad jen kdyby se najednou zranilo deset hráčů. (smích) Protože ale chci být dál sportovně aktivní, nevylučuji možnost, že po zapracování, aklimatizaci bych si třeba zahrál nějakou nižší házenkářskou soutěž. Nechci ale předbíhat, prioritu má nyní start mé trenérské kariéry.

Už máte jasno o realizačním týmu? Bude se měnit?

Vše je v řešení, každopádně realizační tým bude trošku jiný, bude širší, přece jen jsem začínající trenér. Vše beru s pokorou, uvědomuji si, že to nebude snadné. I proto se chci obklopit lidmi, aby nás bylo více a měl jsem zpětnou vazbu, i tu kritickou. Rozhodně nechci být ve vlastní bublině! V týmu se objeví lidé, kteří v něm již dříve působili a jejich jména by mohla být zveřejněná již na přelomu týdne.

Dal jste si nějaké konkrétní cíle?

Vždy jsem chtěl vyhrávat a jinak tomu nebude ani nyní. Dospět k tomu ale musíme postupnými kroky, přičemž je jasné, že dál budeme chtít být v popředí extraligy, sbírat lesklé kovy. (úsměv)

Máte konkrétní požadavky na posílení týmu?

Odchody nás mrzí – je jasné, že musíme nahradit hned čtveřici hráčů, včetně mě, kteří pravidelně hrávali. Je skvělé, že se vrací Jakub Hrstka, ale budou potřeba ještě další, hlavně zkušení, což nyní aktivně řeší vedení. Jsem připraven na práci s mladými odchovanci, současně by bylo fajn zde opět vytvořit silnější generaci, která bude schopna konkurovat těm nejlepším! S vedením nyní mám pravidelné schůzky, voláme si. Nyní je to hodně hektické, ale primárně jsem hráč, který ještě touží po úspěchu a nejlépe trofeji!

Ta nejbližší je nyní před vámi – ve středečním finále Českého poháru vyzvete v Praze Karvinou. Je hratelná?

Jednoznačně. Bylo by krásné získat trofej již nyní. Když jsem se vracel domů, chtěl jsem klubu vrátit nějakým úspěchem to, že mě vychoval. Bylo by to snové, navíc při všech peripetiích se zraněními všichni cítíme, že by to bylo zadostiučinění. Navíc nejsem jediný, kdo končí a prahne po úspěchu.

Favoritem je Karviná, kterou jste ale v prosinci porazili. Čím je můžete zaskočit, co rozhodne?

Naše zarputilost, nasazení a touha po úspěchu. Sice to zní jako klišé, ale rozhodně nic nedáme zadarmo. Tím, že se o trofej hraje jen na jeden zápas, je naše šance větší. Pro výhru uděláme maximum!

Není škoda, že se hraje až v Praze? Kolik očekáváte fanoušků?

Škoda, že se nehraje na Moravě, Brno by bylo lepší, dorazilo by určitě více fanoušků. Pár stovek míří i od nás, dokonce i některé děti z obce si na tento čas naplánovaly výlet do Prahy. Věřím, že naši fandové budou slyšet, očekávám opět bouřlivé prostředí.

Ve čtvrtfinále play-off vás opět čekají Lovosice. Je to hratelný soupeř?

Vidím to pozitivně. Nic proti Lovosicím, ale hlavně jsme se chtěli vyhnout nejsilnějšímu duu Karviná – Plzeň. Ti jsou herně odskočení, s ostatními cítíme, že na ně máme. Na úvod nám sice bude scházet výhoda domácího prostředí, ale soupeře se nebojíme, mám před sérií dobrý pocit. Škoda, že jsme je naposledy doma neporazili, došly nám síly. Nejsme favority série, ale odhodlání je velké. I já se nyní cítím lépe, uvolněněji.

Na závěr - jaký máte trenérský sen? Sníte i v tomto směru o zahraničí?

Popravdě teď nevím. Vše bylo tak rychlé, stále jsem ještě jednou nohou na hřišti a musím si to nastavit v hlavě. Jako hráč jsem potřeboval něco vidět, úspěchy a sny mě hnaly dopředu. Věřím, že i na nové trenérské štaci to teprve přijde. Jedno vím určitě, touha po úspěchu mě požene dál!