„Bojovnost ve druhém poločasu byla dobrá. Pomohla tomu situace, co byla o poločase v šatně. Lovosice ale hrály tak jednoúčelovou házenou, že jsme tomu nedokázali vzdorovat,“ kroutil hlavou po pátečním extraligovém utkání zuberský odchovanec Krůpa.
Vypadnutí jeho kolegy v brance těsně před úvodním hvizdem je dalším střípkem do smutné zuberské mozaiky plné zranění. I proti Lovosicím postupně odpadli čtyři zuberští hráči.
„To jsem ještě nezažil, že by hráči padali v utkání jak hrušky. Modlil jsem se, ať je konec zápasu,“ přiznal 25letý brankář.
Reprezentační přestávky se asi nemůžete dočkat, což?
Je to hodně vítané. Bavíme se o tom několik týdnů, ať už je přestávka. Teď se situace ještě zhoršila, na hřišti nám odpadávají hráči únavou a kolabují. Dostávají křeče. Je to známka toho, že už potřebujeme tu pauzu. Ještě doklepnout ve středu zápas v Karviné, kde budeme naprostý outsider, a konečně si trochu odpočineme.
Jsou zranění důsledkem nabitého programu?
Je to i tím, ale vidím i další dvě příčiny, se kterými možná někteří nebudou souhlasit. Jednak podle mě máme během přípravy strašně moc utkání a je to pro hráče velký nápor na fyzičku. A druhý problém vidím ve formě rehabilitace některých spoluhráčů a rozcvičky před tréninkem. Někteří chodí do tréninku úplně naostro, bez jakékoliv rozcvičky. Co vím od našich odchovanců, tak ve světě se hráči i hodinu před tréninkem rozcvičují.
Co s tím?
Trenér, fyzioterapeut, masér ani nikdo z vedení nemůže nikoho nutit, ať je tady hodinu před tréninkem. Je to o osobní zodpovědnosti každého z hráčů, o přístupu. Někdo se mnou asi nebudou souhlasit, ale za mě by někteří měli věnovat víc času přípravě na trénink.
Vrátí se zranění hráči do začátku jarní části?
Doufáme v návrat Ondry Miky, a že Kuba Krupa bude v pohodě. S Lukášem Hybnerem to vypadá stejně jak před třemi týdny, zase ho čeká pauza. A Lukáš Mořkovský se snad taky vrátí co nejdřív.
Váš kolega v brance Jakub Krupa vypadl hned na začátku zápasu, co se stalo?
Kuba nastoupil normálně na úvodní vyhlášení, byl do utkání zvolen jako jednička. Jako každý jiný zápas jsme si šli plácnout a popřát si. Kuba se napil a po pokřiku mi řekl, že to nedá. Udělalo se mu zle a odešel ze hřiště. Zůstal s ním náš fyzioterapeut, snad to nebude nic vážného.
Najednou jste byl jediným gólmanem Zubří, uvědomil jste si to v tu chvíli?
V ten moment jsem to nevnímal, nevěděl jsem, jestli se Kuba nevrátí. Díky tomu, že to bylo vteřinu před zápasem, tak jsem šel do brány s větším klidem. Pomohly mi i první zákroky.
Bránu jste v úvodu zápasu doslova zavřel…
Věděl jsem, že budu muset zachytat, protože jsme potřebovali konečně vyhrát. Hodně mi pomáhá video analýza, dívám se, jak protihráči střílí. A taky to, že jsem to nečekal. Soustředil jsem se na to, abych byl hlavou pořád v utkání.
Jak jste připraven na Vánoce?
S přítelkyní jsme koupili vánoční stromek už na začátku prosince. Máme ho v květináči, pak ho zasadíme dědovi na zahradu. Dárky už mám nakoupené, mám to rád v předstihu. Dohodli jsme se s přítelkyní, že naposledy budeme trávit Vánoce zvlášť. V létě náš čeká svatba a po ní už budeme jen spolu.
Dodržujete vánoční tradice?
Jezdíme každé Vánoce na trhy do Prahy. Jinak u nás v rodině se moc tradicí nedrží, na Boží Hod jezdíme po rodině.
Co vy a kapr?
Já ryby nejím, ale jednou za rok se hecnu a kapra sním. Dávám si velký pozor na kosti, protože nejsem zvyklý ryby jíst, vadí mi jejich chuť. Bylo dost specifické, když jsme přijeli v poháru do Norska a celý hotel a restaurace smrděla od ryb.
Co jste si přál pod stromeček?
Jsem obrovský fanoušek Harryho Pottera, tak doufám, že dostanu třeba nějaký hrníček. Já tím žiju. Spoluhráči, v práci i rodina to ví, tak třeba se něco takového pod stromečkem objeví. (Úsměv)
DAVID JANOŠEK