Pro lepší imunitu stačí přidat do jídla častěji žampiony, říká poradkyně

Co by lidé podle vás měli v těchto dnech hlavně jíst, aby podpořili svoji imunitu?
V každém ročním období je důležité jíst stravu v co nejpřirozenější podobě. Tím nemyslím nutně v syrovém stavu, ale co nejvíce omezit polotovary a různě průmyslově upravované potraviny. Dvojnásob to platí v období zvýšeného náporu na imunitní systém. Je tedy potřeba myslet nejen na to, jak imunitu posílit, ale také jak ji neoslabit. Důležité je dbát na pestrost stravy, protože z různých potravin může tělo načerpat různý soubor příznivých látek. Pravidelně střídejte různé přílohy, vraťte se k přirozeným druhům obilovin (jáhly, proso, pohanka, rýže), omezte maso a více zařazujte pokrmy z luštěnin, ořechů a semínek.

Už dlouho je známo, že velký vliv na imunitu mají střeva a je jasné, že pokud je nemáte v pořádku, nemohou se ani správně vstřebávat příznivé látky ze stravy. Nejdůležitější nejen v tomto období je tedy pečovat o svoje střeva. Těm opět nesvědčí průmyslově upravené potraviny, ale naopak jim ohromně prospívají jakékoliv kysané potraviny. Zařaďte do jídelníčku kysané zelí, nakládané okurky a různé další druhy kysané zeleniny (pickles), přirozeně fermentované nápoje (kombucha), bílé jogurty, přirozeně fermentovanou sójovou omáčku apod.

FOTO: Ředitelé škol: Teď se teprve ukáže, jak jsou děti pozadu

Často se mluví o tom, že je důležitý příjem vitamínů. Které však jsou pro imunitu zásadní? A je pravdou, že důležitější pro imunitu je vitamin D než všude proklamované céčko? A jsou ještě další prvky, které jsou pro imunitu důležité a zapomíná se na ně?
Těžko říct, který vitamín je nejdůležitější. Pokud není tělo v rovnováze jako celek, trpí nedostatkem nějakého vitamínu, rozhodí to celý systém. Pro imunitu jsou důležité oba zmiňované vitamíny, céčko je hodně důležité, když už onemocníte, tělo ho pak masivně spotřebovává a hrozí jeho nedostatek. Vitamín D je hodně důležitý pro to, abychom se nemoci dokázali vyhnout. Proto nejsou chřipkové epidemie v létě, všichni máme dostatek vitamínu D ze sluníčka a imunitní systém šlape jako hodinky. Teď v zimě ho můžete doplnit třeba z kvalitních vajec od volně chovaných slepic nebo z hub. Stačí přidat do jídla častěji žampiony, ty mají mimo jiné i protivirové účinky a pomáhají speciálně při respiračních onemocněních.

Mezi další důležité prvky, které pomáhají v boji s nemocemi patří vitamíny skupiny B a pak nesmírně důležité Omega 3 mastné kyseliny. Vitamíny skupiny B najdete hlavně v luštěninách, ořechách a semínkách, proto je dobré je na podzim a v zimě zařadit více do jídelníčku.

Omega 3 mastné kyseliny doplníte nejlépe z ryb nebo třeba ze lněného oleje. Tyto mastné kyseliny hrají důležitou roli ve všech procesech v organismu, od správného fungování srdce a celého kardiovaskulárního sytému, přes dobrý metabolismus až po činnost mozku, předcházení úzkostem a depresím.

Existuje nějaká plodina, nebo nějaký pokrm, který pomůže člověku při léčbě jakékoliv respirační nemoci, pokud už onemocní? Jaká je podle vás nejzdravější plodina?
Asi vás zklamu, ale žádnou takovou zázračnou plodinu neznám. Ale samozřejmě mám pár tipů, kterými určitě nic nezkazíte. Takovou českou superpotravinou je rozhodně kysané zelí, které jednak dává do kupy střeva díky obsahu příznivých bakterií a jednak obsahuje možná nejvyšší množství vitamínu C v našich zeměpisných šířkách. Protivirové a antibakteriální účinky mají i další potraviny, třeba zázvor, echinacea, skořice, česnek, cibule a celá řada bylinek: majoránka, řepík, heřmánek apod. A na průdušky příznivě působí již zmiňované žampiony, které pomáhají i při chronických onemocněních dýchacích cest.

Záchranářům brání v průjezdu auta i špatně navržená parkovací místa

V čem dělají lidé obecně chybu při stravování? A změnil se podle vás přístup k jídlu během koronavirové pandemie? Pokud ano, tak jak? 
Chybou je rozhodně používání velkého množství polotovarů, velká spotřeba uzenin, jednostranná strava založená na pečivu z bílé mouky a obecně málo zeleniny a ryb v jídelníčku. Málokdo si třeba dokáže představit snídani nebo večeři bez pečiva, přitom pestrost je opravdu základním předpokladem zdravého jídelníčku. A třeba zelenina by měla být součástí každého jídla, které připravujeme.

Nicméně současná situace, jakkoliv složitá, má myslím i pozitivní dopady na stravování. Lidé si více vaří doma, méně jedí jídla z restaurací, zejména fast foodu a věřím, že když mají na vaření více času, omezili i používání polotovarů.

Jedí podle vás lidé v Karlovarském kraji anebo na Chebsku hůř, co se výživových hodnot týče než ve zbytku republiky? Dá se vůbec něco takového vůbec zjistit?
Těžko říct, jestli lze takovou věc objektivně posoudit. Možná z nějaké statistiky prodejů, ale nevím, zda se podobné statistiky někdy objevily. Nicméně osobně se domnívám, že přístup k domácím a tím zdravějším surovinám mají lidé v našem kraji možná vyšší než leckde jinde. V kraji je mnoho soukromých farem, malovýrobců a maloprodejců potravin, hodně zastoupený je prodej tzv. ze dvora různých druhů potravin: mléčných výrobků, masa, ovoce i zeleniny. Když jsem před časem sháněla svatomartinskou husu, překvapilo mě, že většina farem měla vyprodáno. Takže já našemu kraji a dostupnosti kvalitních potravin věřím a věřím i lidem, že toho využívají a dost z nich se stravuje kvalitně.

Během podzimu a zimy se mají podle lidových tradic jíst především teplé pokrmy a nemělo by se jíst tolik zeleniny a ovoce jako v létě. Je tato legenda, která pramení ze zvyku našich předků, pravdivá a měli by se jí lidé v dnešní době řídit?
Ano i ne. Máte pravdu, že člověk by se měl stravovat podle ročních období a odkazy předků určitě dávají smysl. Jsou jídla pro organismus zahřívací a jsou jídla ochlazující. Ochlazující je třeba syrová zelenina, některé druhy ovoce a mléčné výrobky. Není ale pravda, že v zimě by se měla omezit spotřeba zeleniny a ovoce. Jen je potřeba škrtnout z jídelníčku syrový zeleninový salát a dát si místo něj tepelně upravenou zeleninu (jako grilovanou, rozmixovanou v omáčkách, polévkách) nebo kvašenou (zmiňované zelí, pickles). V této podobě je zelenina prohřívací a tělu prospěšná i v zimě. Také ovoce je lepší vybírat domácí druhy jako jablka, hrušky, sušené ovoce (datle, rozinky, meruňky), přidat k nim ořechy a semínka. Jako ochlazující působí naopak citrusové plody, takže když se při nemoci přecpete pomeranči v domnění, že dostanete zdravou dávku vitamínu C, není to zas taková výhra. Při teplotě pomeranč pomůže tělo ochladit, ale pokud teplota není, může naopak pomeranč ochlazením těla oslabit imunitu. Do pokrmů je dobré přidat prohřívací koření typu zázvor, skořice, čili, pepř, fenykl, hřebíček, majoránka a podobně.

Oprava chebského nádraží má další zpoždění. Víme, kdy oprava skončí

Jaké potraviny a nápoje podle vašeho názoru obecně snižují obranyschopnost člověka?
Jak už jsem zmínila, jsou to všechny průmyslově upravované a zpracované potraviny. Tělu škodí většina látek, které tyto potraviny obsahují: konzervanty, barviva, dochucovadla apod. Z nápojů je to většina moderních slazených nápojů typu cola, z nichž za úplně nejhorší považují energy drinky, které ve velkém popíjejí i děti na základních a středních školách. Tohle považuji za skutečné zlo pro organismus. Střevům také škodí přehnaná spotřeba bílé mouky, absence zeleniny, smažená jídla a jak už jsem několikrát zmínila jednostranná strava.

Mnoho mýtů se týká také piva a jeho pití. Je podle Vás pivo v něčem prospěšné? A může některým lidem opravdu jeho pití prospívat?
Já doufám, že ano, může prospívat. Pokud se to s pivem nepřehání, jako rozumná spotřeba se uvádí jedno velké pivo pro muže a jedno malé pro ženy denně, je to opravdu prospěšný nápoj. Obsahuje už kvasinky, takže prospívá střevům, a také množství vitamínů, minerálů a dalších prospěšných prvků. Je to vlastně takový zdravý, přírodní iontový nápoj. Takže v rozumném množství ho můžu jen doporučit, ve větším a velkém množství už bohužel převažují negativa obsaženého alkoholu.

Jakou rychlou večeři byste doporučila lidem, kteří nemají čas vyvařovat, aby se dala označit jako zdravá? A čemu by se lidé měli večer úplně vyhnout, aby zbytečně nezatížili organismus?
Večer považuji za mnohem důležitější v kolik hodin, respektive jak dlouho před spaním jíte, než co jíte. Samozřejmě bych nedoporučila k večeři těžká smažená jídla, protože by vás v noci mohl potrápit žlučník, ale jinak bych večeři srovnávala s obědem. Důležité je, abyste jedli nejpozději 2-3 hodiny před spaním. Pokud jíte později a jídlo se nedostatečně zpracuje, zbytečně pak ve spánku zatěžujete a překyselujete organismus. Špatně se vám spí a oslabujete imunitu. Takže důležitá je dostatečná pauza na strávení jídla. A můj tip na rychlou a lehkou večeři je jakákoliv varianta na moje oblíbené rizoto. Základem je vždy nějaká zelenina, jakoukoliv doma najdu, klidně jen cibuli, mrkev, pórek, prostě cokoliv. Pak rozmyslím jaký druh bílkoviny k tomu přidám: maso, rybu (klidně makrelu, tuňáka, lososa), mohou být i luštěniny, semínka nebo ořechy a naposled jakou zvolím obilninu, tedy to, co dělá z rizota rizoto: rýže, jáhly, kroupy, quinoa nebo pohanka.

Nemocnici v Chebu ozářil videomapping