MYSLIVCI. V Prlově působí historicky také myslivci. O jejich historii však bohužel nemáme mnoho informací. V současnosti je to ale plně aktivní a činný spolek.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
PRLOV. Pohled na obec v 70. letech minulého století.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
TRADICE. V Prlově je v současnosti a bylo i v minulosti dodržováno mnoho lidových tradic. Řada z nich již zanikla nebo je nahradily tradice nové, dosud dodržované. Mezi ty již zapomenuté patří například zvyk pálení hranice mistru Janu Husovi a další.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
SPOLEČENSKÝ ŽIVOT. Každá doba si žádá své, a tak se vyvíjí i požadavky na kulturní a společenský život v obci.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
FOTBAL. V srpnu 1978 byl založen TJ Partyzán Prlov, jejich zápasy se původně odehrávaly na hřištích ve Valašské Polance a Bratřejově. Až v roce 1985 byl díky hráčům, brigádníkům, dobrovolníkům i obci otevřen areál „U Smrku,“ kde fotbalisté hrají dodnes.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
VYPÁLENÍ PRLOVA. Tragická událost zasáhla obec Prlov dne 23. 4. 1945, kdy byla obec vypálena německými vojáky kvůli podpoře partyzánů, kteří zde prokazatelně působili. O život přišlo 23 místních lidí.
Zdroj: archiv Obecního úřadu Poličná
VALAŠSKÁ POLANKA. První písemná zmínka o obci Polanka je v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích.
Zdroj: archiv
VALAŠSKÁ POLANKA. Název obce je pravděpodobně odvozený od slova „polana“ („polanka“), jímž lidé označovali nevelký kus orné půdy po stranách lemovaný lesem. Název Valašská Polanka nese oficiálně od roku 1929. Dnes zde žije přibližně 1400 obyvatel.
Zdroj: archiv
PŘADLENA. Tetička Mikušková někdy v 70. letech pro fotokroniku Valašské Polanky předvádí jednotlivé postupy zpracování lnu. Tak se to dřív dělávalo v nejedné chalupě.
Zdroj: archiv
DECHOVKA V TELEVIZI. V 80. letech (snímek je z roku 1982) natočila Dechová hudba Polančanka tři pořady pro ČST Ostrava a dva pořady pro brněnské studio Českého rozhlasu. Hrála i v zahraničí: Německu, Rakousku, Irsku a Chorvatsku.
Zdroj: archiv
DOŽÍNKY. Dožínky jsou v Polance tradicí. Půldenní akce vychází z tradičních starovalašských dožínek, jak je ve farní kronice zaznamenal na sklonku 19. století tehdejší farář P. Antonín Přibyl. Od 90. let minulého století se konají každý třetí rok.
Zdroj: archiv
MEDVĚDÁŘI. snímek zachycuje polanské medvědáře někdy v 70. letech minulého století. Masopustní vodění medvěda patří také dodnes k živým tradicím ve Valašské Polance. Každoročně je organizují místní dobrovolní hasiči.
Zdroj: archiv
STAVBA ŽELEZNICE. Trať se v Polance stavěla nadvakrát: v letech 1927 a 1928 první kolej, ve 30. letech kolej druhá. Snímek je zřejmě z první stavby, na které pracovali lidé ze všech koutů Moravy, Slovenska i Čech.
Zdroj: archiv