Kaple Panny Marie v Kladerubech se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1843 (vpravo) a kostel sv. Cyrila a Metoděje.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Zdroj: Deník/Michal Burda
V Kladerubech panuje letos čilý stavební ruch. Staví se hned sedm nových domů; květen 2021
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kladeruby.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Dřevěná socha sv. Huberta, kterou obci Kladeruby věnoval místní řezbář Vlastimil Hrabovský. Stojí v místní části Osušník.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Dřevěná socha sv. Huberta, kterou obci Kladeruby věnoval místní řezbář Vlastimil Hrabovský. Stojí v místní části Osušník.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Dřevěná socha sv. Huberta, kterou obci Kladeruby věnoval místní řezbář Vlastimil Hrabovský. Stojí v místní části Osušník.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Řezbář Vlastimil Hrabovský (vlevo) a starosta Kladerub Miloš Konečný při slavnostním odhalení sochy sv. Huberta; září 2018
Zdroj: Deník/VLP Externista
Pískovcový kříž z roku 1879 nechal Na Drahách v Kladerubech postavit Jan Kunovský z Kladerub. V roce 1989 byl přenesen na vhodnější místo Na Vývozu.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Starosta Kladerub Miloš Konečný.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Starosta Kladerub Miloš Konečný ukazuje vizualizaci budoucí podoby rekonstruované herny v místní mateřské škole.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Původní starý dům na návsi v Kladerubech nechala obec přestavět na dvě garsonky pro seniory.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladerubech byl postaven v letech 1998 - 1999 podle návrhu opavského architekta Jana Kováře. Vysvětil jej arcibiskup Jan Graubner.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladerubech byl postaven v letech 1998 - 1999 podle návrhu opavského architekta Jana Kováře. Vysvětil jej arcibiskup Jan Graubner.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladerubech byl postaven v letech 1998 - 1999 podle návrhu opavského architekta Jana Kováře. Vysvětil jej arcibiskup Jan Graubner.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladerubech byl postaven v letech 1998 - 1999 podle návrhu opavského architekta Jana Kováře. Vysvětil jej arcibiskup Jan Graubner.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kaple Panny Marie v Kladerubech se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1843. Předchůdcem kaple byla dřevěná zvonice postavená zřejmě v roce 1717.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Pohled na náves v Kladerubech od kostela sv. Cyrila a Metoděje. Vlevo je kaple Panny Marie, vpravo budova obecního úřadu.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Filiální kostel sv. Cyrila a Metoděje v Kladerubech byl postaven v letech 1998 - 1999 podle návrhu opavského architekta Jana Kováře. Vysvětil jej arcibiskup Jan Graubner.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Pohled na náves v Kladerubech. Vlevo je kaple Panny Marie, vpravo budova obecního úřadu.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kaple Panny Marie v Kladerubech se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1843. Předchůdcem kaple byla dřevěná zvonice postavená zřejmě v roce 1717.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kladeruby - párek čápů má hnízdo přímo na kladerubské návsi.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kaple padlých z 19. století zasvěcená P. Marii stojí na křižovatce cest severovýchodně od Kladerub. Po 1. sv. válce byla nad vchodem osazena pamětní deska se jmény 18 padlých občanů Kladerub.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kaple padlých z 19. století zasvěcená P. Marii stojí na křižovatce cest severovýchodně od Kladerub. Po 1. sv. válce byla nad vchodem osazena pamětní deska se jmény 18 padlých občanů Kladerub.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Kaple padlých z 19. století zasvěcená P. Marii stojí na křižovatce cest severovýchodně od Kladerub. Po 1. sv. válce byla nad vchodem osazena pamětní deska se jmény 18 padlých občanů Kladerub.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Pískovcový kříž z roku 1761 v kladerubské části Hořansko je kulturní památkou. Dříve se zde konávalo rozloučení s nebožtíkem, neboť odtud vedla cesta do Kelče.
Zdroj: Deník/Michal Burda
Vizualizace budoucí podoby herny kladerubské mateřské školy
Zdroj: archiv OÚ Kladeruby
V Kladerubech v roce 2020 obnovili tradici zapalování svatojánské vatry. Zapálení hranice se ujal starosta Miloš Konečný (vpravo) a farář Jan Bleša.
Zdroj: Deník/Josef Beneš