Čerstvý taťka pak navíc v sobotním utkání proti Hranicím jedinou brankou utkání rozhodl bitvu ve prospěch Velkých Karlovic. „Byl to nejbáječnější víkend života," rozplýval se v neděli odpoledne Josef Mikula.

Je nad slunce jasné, že největší zážitky a emoce v něm zanechaly události v noci ze čtvrtka na pátek. O půl třetí v noci přišel na svět malý Mikula a dostal jméno po tátovi. „Úžasný zážitek, hledíme na něho vlastně skoro pořád jako na svatý obrázek, hlavně maminka Danča," usmíval se novopečený otec. Oba rodičové ihned padli do podezření, že cíleně mátli veškeré kamarády a známé, který vytrvale tvrdili, že se jim má narodit někdy na konci dubna holčička. Už bylo vybrané i jméno. Všechno ale bylo nakonec trochu jinak.

„Zhruba tak sedm měsíců, vlastně až do jedné z posledních kontrol, nám říkali, že by to spíše měla být holčička. Až úplně na konci se to změnilo a je z toho Pepa. Byli bychom samozřejmě rádi i za děvčátko, ale když už je to kluk, bereme ho. Hlavně ať je zdravý," usmívá se Josef Mikula. K jeho cti slouží, že páteční první večer po narození syna ještě udržel na uzdě oslavy. V sobotu totiž byl na programu divizní mistrák Velkých Karlovic proti Hranicím. A v něm Mikulův pohádkový příběh pokračoval. V zápase padl jediný gól. V 80. minutě ho dal – hádejte kdo – Josef Mikula.

„Gólů jako obránce moc nedávám, takže rozhodnout zápas jedinou brankou bylo skvělým bonusem ke všem událostem, které víkendu těsně předcházely," smál se na celé kolo obránce Karlovic. Vítězný gól mu asi byl souzený. „Asi to tak mělo být. Celý zápas jsem nebyl ani na jedné ofenzivní standardce. Až v té 80. minutě jsem si řekl, že to půjdu zkusit. Centr přilétl do vápna příznivě a mě to jaksi trefilo, dal jsem toho góla snad nosem. Hlavně že tam padl," ulevil si střelec – „taťka" Josef Mikula. V sobotu večer už pak mohly Mikulou řízené a pořádané oslavy narození syna vypuknout na plné pecky. A hospoda na karlovickém hřišti se otřásala v základech tak, jak už dlouho ne…