Už je to rok. Agent ho tehdy oslovil, zda by neměl zájem o angažmá v týmu někdejšího účastníka evropských pohárů. Prvně na zkoušku, pak se uvidí.

Pobořil měl dva týdny, aby zaujal. A to se k jeho velké radosti podařilo. „Myslím si, že se mi povedla. I od toho se odvíjela má vytíženost v jarní části soutěže, ve které jsem odehrál všechny zápasy,“ liboval si mladý borec.

Dokonce by odehrál i všechny, o to však přišel vlastní vinou. V posledním utkání loňské sezony obdržel dvě žluté karty, tu druhou až v závěrečných vteřinách základní hrací doby.

Vynechal tak i úvodní zápas nového ročníku, v dalších dvou dohromady odehrál jen 15 minut. Následně už sbíral minutáž, kterou by si sám představoval. „V létě se nám změnil trenér, ale má vytíženost zůstala obdobná. Máme silný kádr, takže si nikdo není jistý svou pozicí. Všichni musí makat každý jeden den a podle toho trenéři vybírají základní sestavu. Je samozřejmě lepší, že už tu jsem nějaký ten čas a už poznám, jak to v klubu chodí,“ pochvaluje si Pobořil dosavadní roční angažmá.

Před příchodem na Slovensko přitom nastupoval jen ve čtvrté české nejvyšší soutěži. Musel se tak rychle adaptovat na vyšší ligu. „Má výhoda byla v tom, že jsem přišel do zimní přípravy, která trvá déle než ta letní a měl jsem více času se adaptovat. Nejtěžší asi byla rychlost hry a že na všechno máte míň času. Ale za pár tréninků a zápasů si na to navyknete,“ nabízí na první pohled snadný, leč určitě ne jednoduchý recept.

Radim Pobořil kromě divizního působení ve Valašském Meziříčí nastupoval také za mládežnické týmy Zlína, v ročníku 2021/2022 i za B-mančaft ševců. „Tyto tři kluby ani nejde moc srovnávat, každý z nich má svoje specifika. Ale v konečném důsledku je to všude skoro stejné,“ nehodlá příliš porovnat jednotlivé štace co se týče zázemí a komfortu.

Púchov však přeci jen nabízí jen něco navíc, přesně to, na co dosáhl i dřívější Fastav Zlín. Tedy někdejší účast v evropských pohárech. Začátkem nového století se v nich objevil třikrát, střetl se s německým Freiburgem, francouzským Bordeaux nebo slavnou Barcelonou. „ I my hráči, kteří nejsme odchovanci, víme, co se klubu v minulosti povedlo. Připomínají nám to fotky v celém areálu. Je to výborná motivace!“

Sám by se samozřejmě chtěl posouvat co nejvýš. Jak to momentálně vypadá s jeho další budoucností? „Smlouvu mám do léta, pak se uvidí, co bude dál. Teď případné nabídky neřeším, jsem tu spokojený a udělám vše pro to, abych týmu pomohl a měli jsme lepší výsledky jak na podzim,“ hodlá další část sezony podřídit týmovému úspěchu.

I když působí na Slovensku, rozhodně nezapomněl na své předchozí angažmá. Už jen díky rodinným vazbám v klubu. „Valašské Meziříčí sleduju hodně, přece jen tam mám dva bráchy (starší Lukáš - A-tým a mladší Martin – U14). Když o víkendu máme jeden volný den, tak se na ně jedu vždy podívat. Mrzí mě, že valmezácké ačko nemělo moc povedenou půl sezonu, ale věřím že v zimě vytvoří dobrou partu kluků a na jaře budou šplhat tabulkou nahoru,“ nepochybuje prostřední z bratrů.

Bude šplhat i Radim Pobořil na Slovensku? Dost může napovědět i jarní část sezony.