Jste majitelem baru Bora Bora ve Vidči. Jak se Vás dotýká současná karanténa a nouzový stav v souvislosti s pandemií koronaviru?

Jsem provozovatelem, bar patří obci. Měli jsme to ve dvojici se spoluhráčem Martinem Dobešem. Nyní vedou bar sám a Martin má svoje řeznictví. Bar jsme převzali od rodičů mé přítelkyně a máme ho v názvu našeho futsalového klubu. Že musíme mít zavřeno? Nic nenaděláme, ale jde hlavně o zdraví, a by se současná krize překonala.

Čekal jste páté místo Baru Bora Bora v okresním futsalovém přeboru?

Byli jsme nováčkem soutěže. Před jejím startem to bylo v týmu tak půl na půl, kdo chtěl postoupit, a kdo ne. Někteří měli strach, že se nebudeme scházet v dostatečném počtu hráčů, a že budeme dostávat klepec (smích). I když máme v týmu hodně horkých hlav včetně mě (smích), sezonu jsme ukočírovali a dosáhli krásného místění. Tahali jsme za jeden provaz jako týmu bez ohledu na věk. Třeba veterána Kubiše neobešli ani dva osmnáctiletí kluci.

Dal jste 13 gólů. Vy jste střelec v hale?

No, sám se tomu počtu branek divím. Raději brankové situace připravuji a na góly přihrávám.

Sezonu jste stihli dohrát před vypuknutím pandemie koronaviru.

Vyšlo to těsně. Stihli jsme i závěrečnou, kdy se někteří z týmu poctivě vraceli domů o půl šesté ráno (smích).

Byl jste v přípravě Vidče v rámci velkého fotbalu?

Přiznám se, že pořád je tomu tak, že jsem jen připraven trenéru Marákovi v záloze. Odehrál jsem jedno utkání Fastav Cupu a přípravu proti Trojanovicím. Pokud se sezona na jaře rozehraje, budu k dispozici jen v případě nouze. Trenér Marák vzal trénování za správný konec, dal do toho srdíčko a kluci chodí rádi trénovat. To je pro fotbalové Vidče výborná zpráva.