Naběhl do pokutového území a srovnal krásnou hlavičkou na konečnou remízu: „Jsem odchovancem FC Vsetín. Prošel jsem sice několika dalšími kluby, ale již třetím rokem se cítím nejlépe tady na Lhotě u Vsetína. Je tady výborné zázemí, dobrá parta v kabině a starostliví funkcionáři. Navíc je mi to asi dáno, abych se prosadil na delší dobu zde, protože tady chytal také můj otec."
Jirka je v současné době spokojený s umístěním svého týmu v první šestce tabulky: „Ano, jsme spokojeni. Abychom se pohybovali výše, potřebovali bychom širší kádr. I když trenér nás straší, že ještě nejsme zachráněni."
Špalek měl v mládí brankářské vzory a uvědomuje si své přednosti i slabiny: „Líbil se mi pro svou kopací techniku Edwin van der Saar. Nejlepším brankářem současnosti je samozřejmě Petr Čech. Co se týká přednosti, tak si díky své výšce dokážu najít místo, abych zmenšil prostor útočníkovi k zakončení. Slabinou je naopak kopací technika a hra nohou."
Jak viděl brankář pozoruhodný moment zápasu v jeho poslední minutě?
„Byl to opravdu 22. roh a já jsem se snad poprvé, co tady chytám, šel pokusit zachránit alespoň remízu. Naběhl jsem si na dlouhý roh na zadní tyč, brankář soupeře se ke mně nemohl dostat. Ani nevím pořádně, jak jsem se k hlavičce dostal, ale spadlo to tam. Oslava této kuriózní branky určitě bude. Jelikož doma hrajeme v neděli a já musím vstávat do práce, tak to necháme po pátečním tréninku. Kluci ocení v kabině nějakou domácí kořalku nebo rum z jedné firmy, kterou samozřejmě nemohu jmenovat."
Jiří Špalek může inspirovat další valašské brankáře a uvidíme, zda se někdo k němu v brzké době s podobně husarským kouskem přidá.
Autor: Martin Němec